Projev, který určitě nezazní

Projev, který určitě nezazní

Ostudná situace, kdy prezident republiky navštíví sjezd komunistů, vyprovokovala Jiřího Padevěta k tomu, aby napsal projev, který by měl zaznít z úst hlavy státu, které bychom si mohli vážit. Od Zemana sice slova z projevu uznávaného spisovatele a nakladatele rozhodně neuslyšíme, ale jak vítěz Magnesia Litera píše, třeba pan prezident na sjezdu komunistů v Nymburce příjemně překvapí.

Soudružky a soudruzi,

pokud nebudete usilovně a rychle pracovat na tom, aby se tvář vaší strany zcela změnila, v příštích volbách se můžete snadno propadnout pod volitelnou hranici. Připadá vám skutečně vhodné, aby se politická strana, jejíž ideje si kdysi kladly za cíl ochranu slabších a potřebných, nechala reprezentovat vyznavači nejtvrdšího stalinismu, tedy zločinného systému, za kterým jsou miliony mrtvých, konfidenty tajné politické policie a překrucovači historie?

Chybí vám totiž stud, stejně jako vám chybí historická reflexe. Jako člen KSČ v letech 1968 až 1970 se stydím za spoustu věcí, které tato organizace napáchala, stydím se za krvavou brázdu v historii této země, stydím se za Klementa Gottwalda a jeho nenávistné a vlastizrádné projevy v demokratickém parlamentu první republiky, stydím se za financování volební kampaně v roce 1946 z černého obchodu s cigaretami, automobily a německými markami, o kterém vedení strany dobře vědělo, hluboce se stydím za sadistické bestie Ladislava Máchu, Aloise Grebeníčka, Josefa Pergla a další, kteří v padesátých letech využili rudým horkem pokroucenou zákonnost ke svým zvrhlým sadistickým experimentům.

Stydím se za všechny dozorce komunistických koncentračních táborů, je mi lidsky zle z prokurátorů Urválka, Čížka a Rudého, kteří bez uzardění posílali na smrt nejen politické protivníky, zcela nevinné lidi, ale dokonce i vlastní soudruhy na příkaz jiných soudruhů, stydím se za Ludvíka Hlavačku, který obehnal naši zemi ostnatým drátem, nabitým elektřinou a nechal podél hranic zakopat nášlapné miny, abychom tu museli všichni žít tak, jak si někdo jiný představoval, stydím se za intelektuály, kteří podlehli snu o kolektivním štěstí a začali ve svém díle místo svědomí používat Ústřední výbor strany, stydím se za všechny esenbáky a milicionáře, kteří vyhnali mnichy a jeptišky z jejich klášterů a zničili tak na dlouhá léta řeholní společenství, stydím se za cenzory, kteří rozhodovali o tom, co smíme číst, na co se smíme dívat a co smíme poslouchat.

Stydím se za všechny, kdo vyháněli sedláky z půdy a zničili tak téměř zcela jednu společenskou třídu.

Stydím se za všechny fízly a konfidenty Státní bezpečnosti, kteří ničili lidské existence jenom proto, že mohli a chtěli, stydím se na všechny, kdo nutili zástupy oslavovat masové vrahy a dělat z nich podivná božstva.

Stydím se i za vaši současnost, kdy se neváháte ne kvůli slabým, ale kvůli vlastnímu prospěchu spojit se svými úhlavními nepřáteli – velkouzenáři a fašisty.

Dokud se nebudete stydět se mnou, bude vaše role ve společnosti výhradně negativní. A hrát takovou roli, to si snad kromě vyložených sociopatů a grázlů nepřeje nikdo.

Děkuji vám za pozornost.