Komunismus vystřídal estébákismus

KOMUNISMUS VYSTŘÍDAL ESTÉBÁKISMUS

.

Státní policii (StB) si komunisti v roce 1945 založili pro tu nejšpinavější práci. Jako svůj nástroj komunistického teroru. Členy StB byli lidé s těmi nejhoršími vlastnostmi. V tom se po celou dobu komunistické éry nic nezměnilo, a ještě při protikomunistických demonstracích v roce 1989 byli proti demonstrantům nasazeni vybraní nejbrutálnější jedinci ... "červené barety" (Odbor zvláštního určení).

Za 28 let od Listopadu jsme dospěli do politického systému, kterému osobně říkám estébákismus. Neboli vláda nejhorších z nejhorších, kteří již jenom neslouží mocným, ale přímo vládnou. Jsou to lidé bez zábran, bez svědomí, bez soucitu. Lidé, kteří naprosto kašlou na zákony, protože mohou. Policie a justice jsou totiž stále v jejich rukou. Většina médií také. Mají obrovské finanční prostředky k uplácení kohokoli. Vyhrožování, vydírání a zastrašování jsou pro ně jen prostředky k dosažení svého (o ještě horších prostředcích si nedělám iluze, jen je nikdo nikdy nevyšetřil, stejně jako se nikdy nevyšetřily zločiny komunistů a estébáků z doby před rokem 1989).

Premiér České republiky (směšně uváděno jakože "v demisi") Babiš nebyl neoprávněně vedeným agentem StB. Byl to prostě estébák. Jenže vzhledem k tomu, že spolu se služebním zákonem v roce 2014 došlo také ke změně lustračního zákona (bude se dále týkat jen vedoucích úředníků), mohou estébáci České republice klidně vládnout. Poslanci a senátoři v roce 2014 otevřeli cestu k nové éře – estébákismu. A nebyli to jen poslanci a senátoři ANO a KSČM (jejich hlasy by nestačily).

Premiérem je estébák, prezidentem bývalý komunista a jeden ze členů Prognosťáku, kterému samozřejmě estébák v pozici premiéra nevadí, policie a justice jsou naprosto paralyzované a prošpikované bývalými komunisty a estébáky, v čele nejvlivnějších organizací a úřadů jsou bývalí komunisti a estébáci. Co na to poslanci a senátoři (včetně mladých Pirátů), kteří si podle jejich slov estébákismus nepřejí? Dál si hrají na "politiku" (hlavně, že to dobře nese, že?) a dělají tu "politiku" navíc natolik mizerně, že se jen rok od roku v naší zemi více utužuje estébákismus.

No a co na to alespoň studenti, kteří byli vždy jakýmsi "svědomím národa" a prvními, kteří se stavěli proti ohrožování svobody, proti projevům totality? Nic, protože o době před i po roce 1989 nevědí taky zhola nic, a jejich vděčnost všem, kteří pro jejich lepší životy byli mláceni, mučeni, nemohli studovat či dokonce pokládali své životy, se tak rovná nule. Kdokoli, kdo má osobní zkušenost a byl se na třeba právnické, filosofické, přírodovědné či jiné fakultě zeptat studentů na cokoli z doby komunismu, na to, co se dělo v roce 1938, v roce 1968, jak to bylo 17. listopadu 1989 a v letech dalších, co to bylo StB, PS VB, nemluvě o tom, zda něco vědí o Prognostickém ústavu a kdo byl jeho členy, dá mi za pravdu. Ale jak by člověk mohl něco takového chtít od mladých lidí, když neumí ani zatlouct hřebík, udělat kotrmelec (nedej bože dozadu), neumí v ruce držet krumpáč a před sekerou a pilou jsou rodiči chráněni tak důsledně, jakoby jejich děti byly Šípkové Růženky.