Kdo seje vítr, sklidí bouři, jak nám říká jedno staré přísloví.
O tom, že je to skutečně pravda, se osobně přesvědčil i současný prezident Zeman. A pokud by měl v sobě alespoň špetku soudnosti, nedopouštěl by se tolika nemístných výroků, které nám způsobují před celým světem ostudu a poškozují dobré jméno naší země.
V Ústavě České republiky jasně stojí, že prezident zastupuje naši zemi navenek a měl by ji tedy důstojně reprezentovat. Jenomže se dosud nenašel nikdo, kdo by tomu současnému do očí řekl, že ze své pozice prostě nemůže říkat, co mu jedovatá slina na jazyk přinese.
Mám silné obavy, že jeho mysl je už natolik poškozena, že by měl zvážit, zda se nevzdá své opětovné kandidatury. Přes neustálá ujišťování lékařského koncilu jasně vidíme, že je to těžce nemocný člověk a má velké problémy svou náročnou práci zvládat. Jeho "silácké" výroky vzbuzují mezi lidmi už takovou nevoli, že musí počítat s reakcí ve formě odporu jakéhokoli druhu, včetně fyzického napadení či dokonce útoku na jeho život.
Poté, co nedávno řekl o Alexandru Dubčekovi, že se tehdy v roce 1968 před Brežněvem "podělal", k tomu včera myslím neměl sám příliš daleko. Ukrajinská aktivistka, která na něj včera zaútočila ve volební místnosti v pražských Lužinách, je prvním signálem, že nemůže beztrestně urážet kohokoli a dělat si, co se mu zlíbí. Písemně i slovy mu jasně a názorně sdělila, že je Putinova děvka. Měl štěstí, že kromě svých ženských zbraní neměla u sebe žádnou skutečnou, což byla však jen šťastná náhoda – jinak by při laxnosti jeho ochranky byl dávno mrtev. Chce-li ve zdraví přežít, měl by ve vlastním zájmu rezignovat dříve, než se na něm projeví pravdivost shora citovaného přísloví. Je totiž pravděpodobné, že pokud bude ve své ostudné destrukční činnosti pokračovat, nemuselo by to s ním jednou dopadnout dobře.
Ale ještě jednu zásadní věc bych chtěl ke včerejšímu útoku uvést. Prezident Zeman je pouhou loutkou v rukou lidí, jimž slouží k udržení jejich pozice, a kteří jej pouze využívají ke vlastnímu prospěchu. Jedním z nich je i šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš, který, jak dokládá záznam incidentu, se během něj jen nevzrušeně a pobaveně usmíval. Svědčí to o tom, že útok na jeho nadřízeného ho vůbec nevyvedl z míry, a na jeho životě mu zřejmě pranic nezáleží. Zachoval se stejně, jako Jidáš, který hanebně zradil Ježíše za ubohých třicet stříbrných. A obávám se, že v jeho okolí není sám.
Měl by si vzít příklad z tak statečných lidí, jako byl kdysi starosta Chicaga Antonín Čermák, který 15. února 1933 obětoval svůj život, když při atentátu na prezidenta USA Franklina Delano Roosevelta jej zachránil svým vlastním tělem. Stačil mu ještě v poslední chvíli vzkázat: "Jsem rád, že jsem to byl já, a ne Vy, pane prezidente."
Jenže podobně odvážných lidí, jako byl on, se dnes v naší zemi jaksi nedostává.
.
domaci.eurozpravy.cz/politika/212508-video-utok-polonahe-aktivistky-a-otreseny-zeman/