Pravdu nesprovodíš ze světa
Pavel Havlíček
Nikde na světě, nežli v Česku
neslyšíš smutnou arabesku,
veselý pláč a hořký vtip
o tom, že dříve bylo líp.
V tom státě plném omylů,
zlodějů, vrahů, debilů,
co všechno lidem ukradli,
kde vlastenci jsou zapadlí.
Kde vládne nám jen mravní bída,
u moci se lump s lumpem střídá,
kde lháři chodí ve zlatě
a pravda v roztrhaném kabátě.
Pro syté je tu jídla dost,
pro hladové jen ohlodaná kost,
a chudým radí lotři bohatí,
že prý chudoba cti netratí.
Nechcem se točit čelem vzad,
toužíme mít svobodný stát,
kde slušnost nebude mít potíže,
a zločinci půjdou za mříže.
Lépe je k životu pravdu vzkřísit,
nežli lež s nenávistí mísit.
Pravdu nesprovodíš ze světa,
tím, že nasadíš jí klepeta!
Jak dlouho ještě, lide český,
budeš poslouchat ty třesky plesky,
kterými nás tu vláda sytí?
Je čas na velké hromobití!
Skoncujme naši porobu!
Nedostanou nás do hrobu!
Všechny je smetem v jeden ráz!
Konečně přijde pravdy čas!