Poslední dnové lidstva

4. srpen 2013 | 08.59 |

Poslední dnové lidstva

Zpráva z médií   Novinky.cz

1. srpna 2013   20:30

Herci hromadně opouštějí Národní divadlo

Po Richardu Krajčovi, Ondřeji Pavelkovi a Davidu Prachařovi, kteří oznámili odchod z Národního divadla, na protest proti odvolání šéfa první scény Jana Buriana, podali podle sdělení tiskového mluvčího činohry ND Tomáše Staňka výpověď i další herci. Konkrétně Miroslav Donutil, Jan Dolanský, Martin Pechlát, Filip Rajmont, Alois Švehlík, Pavla Beretová a Eva Salzmannová, tedy přední osobnosti činohry naší první scény. 

Buriana ve čtvrtek nečekaně odvolal ministr kultury Jiří Balvín.

"Situace kolem Národního divadla a ministra Balvína mě donutila k mé rezignaci v souboru činohry naší první scény," uvedl na Facebooku Krajčo. "Poslal jsem do ND svou písemnou protestní výpověď. Není to poprvé, co ze dne na den odvolávají ředitele ND, a zdá se, že žádné protesty, debaty ani stávková pohotovost už nejsou nic platné. Nechci, aby o mém životě rozhodovali blázni,” zareagoval na poslední kroky ministra herec Ondřej Pavelka.

Proti odvolání se postavily i výbor Jednoty hudebního divadla Praha a Herecká asociace. Protestuje i expertní komise, která po výběrovém řízení doporučila Jana Buriana jako nejlepšího kandidáta. Způsob jeho výběru prý odpovídal standardům výběru ředitele podobných institucí v Evropě.

Právě to, že Burian nevzešel z otevřeného výběrového řízení, ale z uzavřeného, označil Balvín za jediný důvod odvolání. Burian se měl funkce ujmout ve čtvrtek, v ND tak strávil jen několik hodin.

Někteří znalci poukazují na to, že ministr mohl být ovlivněn názory odborářů. Burian v ND navíc provedl v uplynulých měsících se skupinou ekonomů vnitřní hloubkový audit. Ten ukázal na nezákonné postupy, na nichž se podílely odbory a správní ředitelka. Tu se Burian chystal odvolat. Odešlo vedení opery i činohry Už během dne na protest proti Balvínovu jednání rezignoval šéf činohry ND Michal Dočekal a také šéfka Opery ND a Státní opery Silvia Hroncová. Šéf baletu Petr Zuska rezignaci zváží, nyní je na dovolené. Balvín se podle vyjádření odvolaného Buriana hodlá rozloučit rovněž s šéfem Národní galerie Jiřím Fajtem.

Kroky člena kabinetu, který doposud ani nepožádal Sněmovnu o vyslovení důvěry, roztrpčily a zaskočily politiky napříč spektrem. Členové sněmovního výboru pro kulturu jsou podle Stanislava Polčáka (TOP 09 a STAN) kroky ministra zděšeni. Za skandální považují chování ministra zástupci ČSSD i ODS.

__________________________________

Poslední dnové lidstva

Pavel Havlíček

Když tak sleduji současné dění nejen v naší republice, ale i v celém světě, říkám si, zda tohle všechno je vůbec ještě pravda.

Jsme každodenně svědky toho, kam až může vést drzost a neomalenost duševně omezených vládců, kteří ztratili úctu nejen před Bohem, ale i před člověkem jako takovým vůbec.

Zneužili svou moc k tomu, aby ovládli nejen svět peněz, ale celou zemi a její obyvatele. Zmocnili se veškerých státních finančních prostředků, a ještě jim to nestačí, pročež hledají stále další a další, a není jim hanba bezostyšně rozkrádat i majetek soukromý a přivádět tím lidi do bídy a bezútěšné, často i bezvýchodné finanční situace.

Zaprodali se totiž mamonu, v němž vidí veškerý smysl života, v jehož jménu jsou ochotni a schopni udělat všechno, co je zapotřebí k tomu, aby se k němu dostali. Neštítí se k tomu použít jakýchkoli prostředků, včetně krádeží, a dokonce i hrdelních zločinů. Nic jim není svaté, ani život druhého člověka, kterého neváhají s klidem a bez výčitek obětovat, pokud překáží jejich zájmům.

A protože jsou to takřka bezvýhradně duševní omezenci, nechtějí a ani nemohou nikdy pochopit, co je to duševní život, krása a nedocenitelnost umění, kultivovaná lidská duše, kulturní bohatství a dědictví národa, které jsme budovali a pečlivě ochraňovali v průběhu celé jeho historie. Nad barbarskými skutky těchto zločinců, kteří denně likvidují nejkrásnější kulturní hodnoty, jaké  máme, zůstává rozum stát. Ale také nad tím, že vůbec dopustíme, aby tyto zločinné a podlé skutky prováděli, a že tomu zatím jen nečinně přihlížíme.

Posledním příkladem této kulturní devastace a tím, co by nám mělo být zároveň posledním varováním, bylo odvolání ředitele Národního divadla Jana Buriana. Člověka, jenž má důvěru a úctu celé naší kulturní obce a všech jejích reprezentantů, českých umělců.

Nejenom kulturu, ale i ostatní odvětví naší společnosti řídí lidé, co nemají ani odborné, ani lidské kvality. Jsou to jen zaprodanci mamonu, kteří v jeho zájmu provedou jakýkoli sebeodpornější čin. Nehledí na to, jaké následky to bude mít pro naši existenci, jak to nevratně poškodí naši pověst ve světě a historii českého národa vůbec. Jsou to zavrženíhodní nevzdělanci, analfabeti, hazardéři, opilci a bezbožníci.

Pokud chceme, abychom obstáli před zraky světové kulturní elity, musíme tomu učinit bezodkladně přítrž. To znamená postavit se tvrdě tomuto jejich drzému a hulvátskému počínání a okamžitě je zastavit.

Protože jejich hanebná a odporná zločinnost už poškodila náš národ natolik, že setrvání těchto nebezpečných individuí v jejich funkcích je v našem nejvyšším zájmu naprosto neúnosné.

Pokud bychom totiž v tomto trendu pokračovali, znamenalo by to nejen konec naší kultury, ale i naší existence, a nakonec i světa vůbec.

Dovolte mi ještě na závěr, abych zde uvedl pár odstavců z novely našeho klasika Jakuba Arbesa "Poslední dnové lidstva".

Tento text je totiž dokladem toho, že problém smyslu lidského bytí není ničím novým. Existuje ve světové literatuře už od jejího samotného počátku . . .

Už tenkrát lidé věděli, jaké nebezpečí hrozí světu, ujmou-li se vlády všehoschopní barbaři, pro něž jedinou a nejvyšší hodnotou jsou pouze peníze, hmotné statky a bezduché rozmary.

Všechny ty nesčetné bludičky fyzického světa, za nimiž se marnivost a vášeň – slávy, peněz a rozkoší lačných smrtelníků až do zemdlení a začasté vysílení pachtívá, jsou a zůstanou právě jen svůdnými bludičkami a ničím více. Každý, kdo se za nimi kdy pachtil, přijde dříve či později k poznání, že v témž skoro okamžiku, kdy jich dosáhl, pozbyly na své lákavosti, že neskýtají, co zdály se slibovat, krátce – každý rozmrzen a přesycen odvrací se od vlastní své minulosti a marně hledá opory pro život další ... A slova: "marnost všeho pozemského" vystihují minulost, přítomnost i budoucnost ... Neboť člověk, jenž byl minulost svou promarnil, promarňuje i přítomnost a promarní i budoucnost ...

Nechť namlouvá si bláhový člověk sebepřesvědčivěji, že štěstí jeho závisí na té nebo oné libůstce, vždy dožije se zklamání, vždy dříve nebo později se přesvědčí, že všechny tretky života pozemského neuspokojují nežli dočasně – mnohdy jen na chvíli a začasté na pouhý okamžik; přesvědčí se, že vždy dostavuje se posléze únava, rozmrzelost a roztrpčenost.

Nechť pachtí se člověk po čemkoli toho druhu, nikdy nedojde uspokojení; neboť člověk nemůže být šťastným nežli sám v sobě ... Každý jeho styk se světem nebo vůbec jen s jinou bytostí činí jej závislým na štěstí a neštěstí cizím ...

A proto jest a zůstane duševní život náš jedinou oporou, jediným paládiem v zmatků a bludů plném světě ... Kdo nežil a nežije duševně, kdo nemá vlastního svého světa duševního, čí život duševní nebyl vzpružován literaturou, uměním a vědami, slovem člověk, jehož duševní obzor zůstal zúžen na obzor nejvšednějšího vegetabilního života, nežil a nanejvýše jen živořil – právě asi tak jako bezstarostná ptáčata v lese a na poli, kterým jsem v mladistvé nezkušenosti tak závidíval ...

                      

                                Ministr "kultury" ČR  Barbar Balvan - ty mříže za ním mu doopravdy sluší !

                  

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře