Velký malér, o kterém se mlčí.
Pavel Přeučil
.
Cínovec. Pod touto malebnou krajinou leží lithium
.
Prý si šlapeme po miliardovém bohatství, jménem lithium. V Krušných horách se podle geologických průzkumů nachází až 8% světových zásob lithia v hodnotě nejméně 3 biliony korun. A podle všech známek se vláda Bohuslava Sobotky chystá toto bohatství prodat cizím těžařům jako základní surovinu. Je zajímavé, že vehementně to prosazuje zejména ČSSD, pyšnící se stále přívlastkem levicová strana. Co by nám mohla těžba lithia přinést a jak se k tomu staví vedení státu, to jsou otázky, kterým se chci věnovat v dnešním komentáři.
Kolonialismus má hluboké kořeny
O kolonialismu se dnes učíme pouze ve školách. Prý už neexistuje, protože skončil počátkem 90. let. Ve většině kolonií postupovali kolonizátoři podle téměř stejného scénáře a to buď po dobrém, nebo po zlém. Ten první způsob spočíval v tom, že se dohodli s nějakým místním vládcem a za směšnou sumu, nebo dokonce za pár beden barevných korálků z Jablonce, obsadili dané území, na kterém si mohli dělat, co chtěli. Ten druhý způsob měl řadu podob. Buď se uměle vyvolala v dané zemi jakási revoluce a pak se dosadil na místo původního vládce nový, který jako loutka poslouchal na slovo. V jiných případech iniciovali tzv. lidové povstání a posléze přijeli zemi zachránit před krutou pohromou za pomoci pušek, děl, případně tanků. Výsledek byl v obou případech stejný. Země i její přírodní bohatství jim patřilo a mohli jej drancovat podle libosti. Nepřipomíná vám to scénáře některých událostí i v poslední době?
Historie se začíná opakovat
Zdá se, že nás jisté mocnosti stále považují za koloniální zemi, ve které si mohou přivlastnit, cokoliv se jim zamane. Samozřejmě už za to neplatí bednami korálků, ale výsledek bývá stejný. Jen se podívejme, jak jsme dopadli s vodou, kterou si přivlastnily cizí firmy. Mohli bychom se konečně poučit i z nedávné historie, kdy nás de facto vlastnila jistá mocnost, zvaná Sovětský svaz. Tehdy jsme měli obrovské zásoby uranu, které z nás mohly udělat poměrně bohatou zemi. A co se stalo? Uran si pod rouškou nerozborného a věčného přátelství onen Sovětský svaz vytěžil a bylo po ptákách. Zůstala nám holá ... (píp). Zdá se, že se onen scénář začíná opakovat a cenné nerostné bohatství v podobě lithia skončí v rukou zahraničních dobyvatelů.
Po lithiu je v celém světě hlad
Lithium je v současné době doslova strategickou surovinou, protože je nejdůležitějším kovem, potřebným pro výrobu baterií. A baterie začínají vládnout světu. Hlad po nich mají výrobci elektronických přístrojů, napájených bateriemi, jako například mobilní telefony, výrobci automobilů, kteří potřebují stále výkonnější lithiové baterie k pohánění svých vozů, potřebují je stále více výrobci solárních elektráren, protože se ukázalo, že je výhodné ukládat vyrobený proud právě do baterií. Těch odvětví, kde je lithium potřebné, je celá řada, a vyjmenovat je, by zabralo pořádně dlouhý seznam. Za zmínku stojí třeba i málo známá, nenápadná vlastnost lithia, že v podobě lithiumdeuteria je nezbytnou součástí pro výrobu termonukleárních zbraní. Celosvětový hlad po lithiu je tedy zřejmý a to naše, kterého je pod Krušnohorskými pláněmi až 1 400 000 000 tun, vyvolalo v celém světě obrovský zájem.
Haló, ekologové, jak se vám spinká?
Co je na celé věci nejzajímavější, je hrobové mlčení ekologických organizací, které jindy ječí jako hysterky kvůli každému metru dálnice, kvůli kterému jsme přišli o pár žabiček nebo chrobáků. Teď je ticho po pěšině. Nikoho z nich nezajímá, jakou zátěž bude těžba znamenat pro krušnohorské obce a jejich obyvatele, jak na těžbu doplatí místní krajina, která dnes patří mezi rekreační oblasti, kolik stromů bude nutno vykácet, či jak to postihne místní faunu. Vědí vůbec, kolik žabiček, chrobáků, veverek či sýčků zmizí po zahájení těžby z dotčeného území? Nejspíše ano, ale tak nějak je to nepálí. Zatím jsem nepostřehl žádnou petici, či masový odpor ekologických organizací v této věci. Proč asi? No, nejspíš by ty jejich neziskovky přišly o podstatnou část dotací.
Kdo všechno má zájem?
Jak jsme se mohli dočíst v našem tisku například ZDE, slétli se zájemci o české lithium jako vosy na med. Zájem má například společnost bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albgrightové, americký miliardář Elon Musk a v první řadě společnost Geomet, vlastněná australskou firmou European Metals Holdings. Zájem má i český miliardář Karel Janeček, který však neusiluje o hlubinnou těžbu, ale spokojí se s probírkou hlušiny, zbylé po někdejší krušnohorské těžbě cínu a dalších kovů. I tak mu to může vynést pořádný balík. Místo toho, aby zůstala těžba lithia v českých rukou, staneme se zase koloniální zemí, která se dobrovolně zbavuje strategických surovin.
Je za pět minut dvanáct!
Samotná těžba má začít poměrně brzy, už za tři roky, v roce 2020. Australané už mají náskok, protože provedli v oblasti desítky průzkumných vrtů, které jim potvrdily obrovskou výnosnost ložiska. Naše ctěná vláda, která má plná ústa péče o blaho lidu, chystá nenápadně další krok, který tuto zemi nenávratně poškodí. Dodnes naši vládcové nepochopili, že prodávat stromy naležato, bez dalšího zpracování, je nesmysl. Za velké peníze si dnes kupujeme hotový nábytek z řetězců IKEA a dalších, vyrobený z českého dřeva zcela jinde. Stejné to má být i s lithiem.
Je jasné, že náš stát na otevření tak rozsáhlé těžby nemá dostatečné investice, stálo by to miliardy. Nicméně logické by bylo, buď nechat lithium pod zemí pro příští generace, které na tom budou ekonomicky podle všech předpovědí mnohem hůř, nebo jej alespoň zpracovávat až po koncové výrobky u nás. Jak to zatím vypadá, budou od nás putovat plně naložené vlaky a kolony nákladních automobilů s touto cennou surovinou, která se bude zpracovávat zcela jinde. My si pak budeme zase kupovat drahé baterie odněkud ze zámoří.
Copak to na nás pečeš, milá vládo?
Prvořadým úkolem této vlády i těch příštích, by mělo být vybudování zpracovatelského průmyslu, tak, aby byl schopen tuto surovinu využít a výhodně prodat hotové výrobky. To by měla být základní podmínka pro potenciální i zahraniční investory. Nekompromisně jim sdělit, že bez zajištění zpracování suroviny v ČR, utřete vážení nos. Zároveň by vznikly tisíce nových pracovních míst, což by právě severu naší republiky nesmírně pomohlo.
Pokud se chceme na výnosu z těžby lithia a následné výroby baterií podílet a mít z toho nějaký ten zisk, je nejvyšší čas začít spolu se zájemci o těžbu s přípravou vybudování celého nového odvětví, které by to mělo zajistit. Podle všeho je skutečně za pět minut dvanáct. Ony tři roky do předpokládaného zahájení těžby utečou jako voda a kde nic tu nic. Vláda mlčí jako zařezaná, mlčí i poslanci, kteří už si nejspíše nechtějí do konce volebního období pálit prsty a čas letí!