NECHCI ŽÍT V ZEMI...
LUKÁŠ TOŠOVSKÝ
.
Nechci žít v zemi,kde se musí člověk stydět za to, že se aktivně zajímá o politické dění a veřejné zájmy. Nechci, aby byla politika vnímaná jako sprosté slovo.
Nechci žít v zemi, kde se volič rozhoduje pouze na základě sofistikované marketingové kampaně, která však maskuje ideovou prázdnotu.
Nechci žít v zemi, kde se promíjí přešlapy i obří skandály volených politiků, kteří většinově naprosto postrádají pokoru a sebereflexi.
Nechci žít v zemi, kde se kdejaký státní úředník pasuje do role místodržícího toho či onoho razítka a občan je vnímán jako otravný hmyz.
Nechci žít v zemi, kde se příslušníkům policie přikazují kvóty na počty řešených přestupků ani v zemi, kde se pokutuje za pootevřené okno u vozidla. Místo pomoci a ochrany se častěji setkáváme s arogancí a mnohdy i se zbytečnou buzerací.
Nechci žít v zemi, kde se dlužníkem může stát každý, kdo se umí podepsat a kde se pak k takovým lidem přistupuje s despektem, opovržením a naprostou neúctou.
Nechci žít v zemi, kterou si mobilní operátoři vybrali jako cílový vzorek pro své pokusy, kam až je možné zákazníka natlačit a ždímat.
Nechci žít v zemi, kde o spravedlnosti a osudu člověka rozhodují za komunismu vystudovaní soudci, kteří nepostřehli, že se doba dávno změnila a své rozsudky mají vymyšleny ještě před zahájením procesu.
Nechci žít v zemi, kde se znalecké posudky nepíší na základě objektivního posouzení dané věci, ale na základě přání zadavatele nebo jeho advokáta.
Nechci žít v zemi, kde je později omilostněná obžalovaná po měsíce vláčena a dehonestována titulky (nejen) bulvárních plátků, jejichž autorům však za manipulativní, zkreslené a zjednodušující pohledy nehrozí žádný citelný postih.
Nechci žít v zemi, která bez výčitek prodá naše hodnoty a postoje za kus žvance a aby se kvůli tomu krteček musel učit cizí jazyk.
Nechci žít v zemi, jejíž lány a pole jsou osety ne v souladu s historickou a geografickou příslušností a potřebami obyvatel, ale v souladu s dotačními předpisy EU.
Nechci žít v zemi, kde zvůle finančního úřadu přivede ke krachu prosperujícího živnostníka nebo firmu jen na základě nedoložitelného podezření.
Nechci žít v zemi, která musí se shrbeným hřbetem bez připomínek akceptovat rozhodnutí přímo plynoucími proti jejím vlastním zájmům.
Nechci žít v zemi, kde nám tuzemští výrobci nabízejí dražší, menší a výživově horší produkty, než našim západním sousedům.
Nechci žít v zemi, kde se pro podružné aktivity zelených fanatiků odkládají stavby páteřních komunikací a klíčových obchvatů.
Nechci žít v zemi, kde se se sentimentem zpátečnicky ohlížíme, namísto abychom progresivně hleděli vpřed.
Ale také nechci žít jinde, než v České republice. Chci být realistou a realisté chtějí být slyšet.