V Číně trest smrti – zde dál se vrtí
Zprávy z médií - Novinky.cz
8. července 2013 Peking
Čínského ministra odsoudili za korupci k trestu smrti
Bývalý čínský ministr železnic Liou Č'-ťün byl za korupci a zneužívání moci odsouzen v Pekingu k podmíněnému trestu smrti. Sdělila to v pondělí tisková agentura Nová Čína. Liou Č'-ťün ve funkci ministra podle obžaloby napomohl k výhodným postům či lukrativním zakázkám 11 lidem a na úplatcích inkasoval přes 64 miliónů jüanů (přes 200 miliónů korun). Ministr například pomáhal za úplatu jisté pekingské investiční společnosti k výhodným kontraktům na přepravu nákladů a na budování železniční infrastruktury. Podle žalobců způsobil státu velké škody tím, že parazitoval na státním majetku a "poškodil zájmy čínského lidu”.
Liou byl úřadu zbaven loni v únoru a později byl vyloučen z komunistické strany. V březnu vláda oznámila, že jeho ministerstvo železnic se sloučí s ministerstvem dopravy, což byl krok, kterému se exministr vytrvale bránil. Podobný trest bývá v zemi podle agentury AFP zpravidla zmírněn na doživotní vězení. Případ je podle agentury Reuters vnímán jako test odhodlanosti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga zatočit se všudypřítomným úplatkářstvím.
8. července 2013 Praha
Vrchní žalobce žádá Sněmovnu o vydání Nečase
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan v pondělí požádal předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS) o vyslovení souhlasu Sněmovny k vydání odstupujícího předsedy vlády a poslance Petra Nečase (ODS) kvůli zahájení trestního stíhání.
Němcová předala žádost mandátovému a imunitnímu výboru. Výbor po projednání podá zprávu s doporučením o vydání či nevydání pro Sněmovnu. "O této žádosti rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi,” uvedla Eva Šmerdová z kanceláře předsedkyně Sněmovny. Žádost o Nečasovo vydání zřejmě souvisí s případem jeho spolupracovnice Jany Nagyové. Tu policie podezírá, že nechala nelegálně vojenskými zpravodajci sledovat Nečasovu manželku a další osoby. Nagyová figuruje rovněž v případu trojice bývalých poslanců ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra, kteří loni opustili Sněmovnu a následně získali lukrativní posty ve státních nebo polostátních firmách. Podle policie se mohlo jednat o korupci. V souvislosti s kauzou požádal Nečas, aby byl rovněž vyslechnut. Končící premiér odmítá, že by "trafiky” pro bývalé poslance byly úplatkem.
Němcová v České televizi uvedla, že má pochybnosti o tom, zda došlo ke spáchání trestného činu. Podle ní jsou problematické spíše morální a etické aspekty případu.
Vicepremiérka končící vlády Karolína Peake (LIDEM) se zatím nechtěla vyjádřit, zda bude hlasovat pro Nečasovo vydání. "Nejdříve se seznámím se stanoviskem mandátového a imunitního výboru, který bude mít k dispozici trestní spis. Pak se rozhodnu, jak hlasovat," řekla Právu.
_______________
V Číně, tam se s korupčníky nemažou. Prostě kradeš, uplácíš, kšeftuješ - jsi zločinec, tak dostaneš doživotí, nebo rovnou trest smrti.
Krádež státního majetku, případně jakékoli manipulace k ní směřující, či jí dopomáhající, jsou postaveny na úroveň hrdelního zločinu.
Řeknete si - totalitní stát. Jistěže, Čína není demokratickou zemí. Jenže díky tomuto paragrafu mají tamní občané z takovéhoto druhu zločinnosti posvátnou hrůzu, a to je dobře, protože jen díky tomu drží tak obrovská země ještě pohromadě.
Kdežto u nás, to je jiná. Tady už nedrží pohromadě vůbec nic, naopak se všude už jen válejí střepy od rozbitého džbánu, v němž byly kdysi státní peníze. A loupežnická banda, která je všechny rozkradla, běhá po svobodě, a to dokonce díky bývalému králi Sebemilu I., který ji celou propustil z vězení.
Kdo si tedy v tomto ohledu počíná spravedlivěji? Totalitní Čína, nebo ta lžidemokracie, kterou se tak rádi místní zloději ohánějí?
Takový bordel, jako u nás v Blbánii, ten se jen tak nevidí. Kdyby se zde za krádež utínaly ruce, byla by tu už nejmíň polovina lidí bezrukých.
U nás však ani nevadí, jestliže někteří lidé postrádají mozek. To není vůbec žádnou překážkou k tomu, aby se takový bezmozek dostal třeba i do vlády. Máme dokonce dojem, že tam se absence myšlení dokonce vyžaduje. Jedinou podmínkou jsou pouze hrabivé ruce, spiklenecká povaha a totální absence cti a svědomí.
A divíte se pak tomu, že ti největší vrahouni, arcizloději a podvodníci sedí ve vládě, a kradou nejen pro sebe, ale také pro své kmotry, kteří je drží u moci? A když se náhodou něco někde provalí, vylezou další jejich horliví příbuzní a ochránci, kteří mají obavy nikoliv o řádný stav země, ale pouze o svá korýtka, sloužící jim k bezpracné obživě (spíše obžerství) a k tomu, aby splatili miliónové hypotéky, jaké si všichni horlivě nabrali.
A pak v panickém strachu, že o své tučné a absolutně nezasloužené platy přijdou, ohánějí se kolem sebe tak přiblblými kydy, jako občanka Zvonokos Eulálie Čubíková, podle níž "jsou problematické spíše morální a etické aspekty případu".
Nebo další žena hovězího původu, jakou je bezesporu známá špiónka a diverzantka Mata Kari, která se svou podvodnou pidistraničkou táhne vždycky tím směrem, kam fouká vítr. Ta je proslulá svou památnou větou: "Já neříkám tak ani tak, ale na moje slova dojde!"
Byli bychom rádi, kdyby konečně došlo na slova, pod nimiž chtěli vybudovat svůj pozemský ráj komunisté: "Každému podle jeho zásluh!"
Až tomu jednou konečně tak bude, budou všechna vězení v Blbánii plná bývalých politiků.
Temná současnost Číny
Světlá budoucnost Blbánie