Bangladéští papaláši

29. červen 2013 | 14.23 |

Bangladéští papaláši

Politici uškrtili novináře přímo v redakci, zbytek života stráví za mřížemi

29. června 2013 Novinky.cz

Soud v bangladéšské Dháce v pátek poslal na doživotí do vězení devět opozičních politiků, které shledal vinnými z vraždy novináře. Třiatřicetiletého Gautama Dase odsouzení uškrtili v roce 2005 přímo v prostorách deníku Samakal za to, že zveřejnil sérii zpráv o korupci v jejich tehdy vládnoucí Bangladéšské nacionalistické straně (BNP), napsala agentura AFP. Místní sdělovací prostředky výsledek procesu vítají jako průlomový, protože jde o první případ, kdy soud dotáhl až k rozsudku vraždu některého novináře.

Nespokojená je ovšem manželka zabitého žurnalisty, které vadí, že odsouzení unikli trestu smrti. "Nejsem z rozsudku šťastná," řekla novinářům. "Oni mají peníze, a tak se z vězení brzy dostanou." Také šéfredaktor listu Samakal uvedl, že se deník proti rozsudku odvolá a bude požadovat trest smrti. Žaloba původně obvinila deset podezřelých; jeden z nich zemřel během procesu ve vazbě.

______________________________

Bangladéští papaláši

Pavel Havlíček

V Česku jako v Bangladéši

vládnou tytéž zvyky,

novinářům zakazují

kecat do politiky.

Když o svinstvu někdo píše

je jim nemilé,

hned ho svinským krokem ženou,

zmiz, ty debile!

U nás mu však zatím jenom

vyhrožují smrtí,

bangladéští papaláši

už je rovnou škrtí!

_______________________________

Je to kruté, ale mám obavy, že při morální kvalitě našich politiků nebude trvat dlouho, a podobné škrcení, nebo jiné vraždění novinářů bude každodenním jevem i na naší politické scéně.

V Listině základních práv a svobod sice stojí něco o svobodě slova a projevu, ale v praxi to vypadá tak, že říkat a psát pravdu je trestné, a někdy dokonce životu nebezpečné. Většina těchhle lotrů sice lže a krade, až se hory zelenají, a jejich zločiny smrdí kriminálem, ale napsat o tom pravdu, byť na to máte i důkazy, to už smrdí krchovem. O tom jsme se už mnohokrát přesvědčili.

Je však nutně zapotřebí rozlišovat bulvární novináře, píšící nesmysly a pomluvy v zájmu zvýšení nákladu od těch poctivých, kteří se snaží o očistu společnosti od kriminálních živlů.

V poslední době je příkladem typického postupu bulvárního plátku například Sedmička, kdy její pan šéfredaktor v čísle 23 z 6.6.2013 na titulní stranu vrazil upoutávku: "Marta Kubišová: Kupuje si chlapy". Uvnitř týdeníku si pak přečteme, že Marta je po operaci karpálních kanálků na pravé ruce nucena využívat pomoci tzv. hodinového manžela na úklid a další nutné domácí práce, které nemůže momentálně dělat sama.

Je mi líto, co takový vzácný člověk, jako je Marta Kubišová, musí snášet. A to ještě nemluvím o soudním sporu, který vede proti ní agentura MM. Marta je totiž natolik pracovně vytížená, že nemá čas ani povahu na to, aby se zdržovala podáváním žalob na někoho, jehož životní náplní je pomlouvat tak dobré a potřebné lidi, jako je ona, a škodit jim, jak jen může.

A není sama, komu se podobných pomluv a urážek v tisku dostává. Takovýchto článků, zralých na soudní žalobu, si můžeme v našem bulváru denně přečíst desítky.

Na druhé straně jsme často svědky podávání žalob na novináře, kteří se snaží poskytovat seriózní a pravdivé informace o špíně, jíž je prolezlá naše politická scéna a společnost vůbec. Těm hrozí vězení mnohem více, protože odhalovat papalášská svinstva se dnes jaksi nesluší.

Kdo napíše o někom z nich, že je lump, byť na základě spolehlivých a řádně prověřených informací, na toho je vyhlášen hon od místních mafiánských klanů. Dostane se mu ostrého varování, jemu a celé jeho rodině je vyhrožováno likvidací, a pokud se nevzdá, skutečně k tomu dojde.

Máme ještě v živé paměti případ z roku 2002, kdy byla vojenskou rozvědkou pod dozorem tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana připravována vražda novinářky Sabiny Slonkové, která se snažila rozkrýt případy hospodářské kriminality - korupce ve veřejných zakázkách - na níž se podíleli naši nejvlivnější politici, mezi nimi i Miroslav Kalousek. Ta unikla smrti jen šťastnou náhodou, a osnovatelé její vraždy i její nájemný vrah, Kavanův tajemník Karel Srba, dodnes běhají na svobodě.

Zlaté Rakousko - Uhersko, které tenkrát poslalo statečného novináře a vlastence Karla Havlíčka Borovského pouze do exilu v alpském Brixenu. Nač platit drahé apartmá, když taková úkladná vražda přijde náš stát mnohem levněji.

Dokud bude v našem státě takto skandálně dostávat pravda a spravedlnost na zadek, neunikneme nikdy ze smrtícího sevření, do něhož jsme se vinou našich současných samovládců dostali.

                                                                                                                                                                                                           (PHK)

                     

                                          Karel Havlíček Borovský

                            Exilový dům Karla Havlíčka Borovského v Brixenu     

                    Havlíčkův pokoj v domku v Brixenu, v němž psal své spisy a verše 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře