90. výročí premiéry Vest pocket revue

Pavel Havlíček

.

.

V těchto dnech vzpomínáme 90. výročí premiéry Vest pocket revue, kdy se zrodila geniální trojice V+W+J.

První společná hra Voskovce a Wericha Vest pocket revue měla premiéru na malostranském jevišti Umělecké besedy 19.4.1927. Ve vlastní režii v ní vytvořily dvojici klaunů se vzory v pantomimickém a absurdním humoru němých filmových grotesek. Bez vlivu na jejich jevištní projev nezůstalo ani dadaistické slovní žonglérství Vlasty Buriana. 

Nežli se Osvobozené divadlo stalo r. 1929 výhradně scénou Voskovce a Wericha, střídali se jejich revue s Honzlovými inscenacemi avantgardních her, vybíraných Vítězslavem Nezvalem. Jedenáctiletá činnost Voskovce a Wericha skončila nedlouho po mnichovských událostech, když jim byla vládou tzv. druhé republiky odňata divadelní koncese pro vyhraněně pokrokovou politickou orientaci, která prý mohla vést k nežádoucí odezvě v hledišti. Neuskutečnila se ani připravovaná premiéra nové hry Hlava proti Mihuli, nová adaptace Nestroyovy frašky a divadlo bylo 9.11.1938 uzavřeno. V divadelní práci pracovali oba umělci v USA. Až do konce druhé světové války hráli jek anglicky pro americké publikum, tak i česky pro krajany. Marně se snažili prosadit i v Hollywoodu, nicméně jejich hlavním polem působení se stalo české vysílání amerického rozhlasu, kde vystupovali i v politicky bojovných pořadech s aktuálními texty pro Ježkovy melodie. 

Jaroslav Ježek působil během války mezi českou menšinou v New Yorku, kde vedl pěvecký sbor místních krajanů.  Těsně před svou smrtí, když 11. prosince 1941 vyhlásilo Německo válku USA, se tento těžce nemocný člověk neváhal přihlásit do americké armády! Pochopitelně nebyl odveden, ale jakou tím projevil úžasnou statečnost!  A toto dokázal ve stavu, kdy bylo jasné, že jeho život se chýlí ke konci. A jeho tušení se také naplnilo. Po operaci, po níž zcela oslepl, zemřel dne 1. ledna 1942 v místní nemocnici. Svého návratu do vlasti, kterou tolik miloval, se tedy bohužel nedočkal, a jeho dva přátelé tak přišli o svého kamaráda...

Říkali si "Tři strážníci". Byli jedněmi z nejvýraznějších postav našeho uměleckého světa čtyřicátých let, a jakýmsi majákem svobody a optimismu. Svými tvůrčími počiny nás neustále udržovali v naději, že demokracie u nás nezahyne na úbytě. Přestože jejich osud nebyl příliš šťastný, vytrvali a dokázali, že z opravdového přátelství se mohou zrodit skutečné zázraky..

Fenomén, který společně vytvořili, nazvali "hovadismem". Byl to však jen terminus technicus pro jejich specifický druh humoru, jenž nás vždy dokázal a dodnes dokáže zbavit pesimismu, vyplývajícího z nežádoucího sledu událostí, vedoucích nás nikam jinam, než do pekel. .

Vzpomínky na geniální trojici V+W+J nás vždy dokážou potěšit a uchovávají v nás trvalou naději, že česká chytrost a humor nakonec zvítězí nad tzv. "blbismem", jak bychom mohli pojmenovat stav, který zatím u nás stále triumfuje. .

Nicméně věřme, že nic netrvá věčně!

.

www.youtube.com/watch