O vzniku Blbánie

O vzniku Blbánie

Pavel Havlíček

Blbánie je malé království ve středu Evropy. Vzniklo odtržením od Rakouska - Uherska po první světové válce, 28. října 1918.

Tenkrát se ale ještě jmenovalo jinak - Československá republika. Založili ji vzácní lidé vedení svým milovaným prezidentem T. G. Masarykem, který z ní chtěl udělat stát, v němž by vládla skutečná demokracie, a v jejímž čele by stáli slušní, vzdělaní a ušlechtilí lidé, mající jediný zájem - sloužit své vlasti, a snažit se všem občanům zaručit šťastný a spokojený život. Všichni lidé, kteří tento stát zakládali, byli opravdoví odborníci, oddaní humanistickým myšlenkám, a věnovali veškeré své síly a schopnosti k tomu, aby tohoto vznešeného cíle bylo dosaženo.

Bohužel, toto jejich úsilí bylo zmařeno několika katastrofami.

Nejprve tím, že jsme se stali obětí pomateného šílence, který se svým vojskem napadl a zpustošil nejen naši zem, ale skoro celou Evropu, a posléze se vydal na svůj Drang nach Osten v touze ovládnout celý svět. Nakonec mu došly síly, a jeho tažení skončilo krutou porážkou, ale nás to stálo miliony válečných obětí a zcela zničenou a vypálenou zem.

Byli jsme zprvu rádi, že jsme byli osvobozeni americkými a sovětskými vojsky, leč později jsme zjistili, že to pro nás znamenalo další velkou pohromu. Západní dobyvatele totiž vystřídali druzí, tentokrát východní. Mocichtiví potomci tamních kočovných nájezdníků se záhy u nás usadili, stejně jako předtím švábi. A není divu, vždyť to byli rusové. A to je stejně dotěrný a nezničitelný hmyz, který dokáže jen škodit a ničit, a nezbavíte se jej za žádnou cenu. Je totiž vysoce odolný a imunní vůči všem insekticidům. Navíc jsou rusové velmi hladoví, a sežerou a zničí vše, na co přijdou.

Tento vysoce škodlivý druh hmyzu je nápadný svým rudým zbarvením a charakteristickým zápachem už zdálky. Jsou to navíc přenašeči zhoubných infekcí. Nejhorší z nich je tzv. marxleninský mor, jímž je nakazil jejich velký vůdce Vladimír Iljič. Tím infikovali po svém příchodu naše vedoucí představitele, a ti pak v záchvatu šílenství, který se u nich projevil mj. i typickým zrudnutím kůže, svrhli Masarykova pokračovatele Beneše, a chopili se moci ve státě. Tím u nás nastal konec demokracie a nastoupila rudá totalita.

Když se někteří místní rudokožci pokusili o jakousi její reformu, byli jsme znovu napadeni obrovskými hejny rusů, kteří je vyhubili a usadili se zde na dalších 20 let. Zmocnili se celého našeho hospodářství, které jim sloužilo k obživě, a dokonce některá města obsadili totálně, jako Milovice nebo Karlovy Vary. V tom jim vydatně pomáhal zvláště odolný druh místních brouků rusofilů. Jejich čelní představitelé zde provedli nelítostnou a krutou "normalizaci". Časem sice vymřeli na hmyzí mor, ale totality jsme se už nikdy nezbavili.

Brouci normalizátoři byli mimořádně drzí a neštítili se ani lidských obětí. Lidé na ně byli alergičtí a vyhýbali se jim na sto honů. Aby se před nimi maskovali, začali postupně fialovět, a nakonec úplně zmodrali. Tím nebyli tak rozpoznatelní, ale přitom jim zůstaly všechny typické vlastnosti všežravých totalizátorů - chorobná touha po moci, penězích, majetku a likvidaci demokracie.

Podařilo se jim dokonce zblbnout lidi tak, že jim uvěřili, že by se mohli za jejich pomoci zbavit těch hamižných a věčně hladových rusů. A tak se odehrála tzv. "sametová revoluce", která však ve skutečnosti nebyla ničím jiným, než výměnou rudochů za modrochy.

A než nám došlo, co tady s námi tady sehráli za habaďůru, stačili se zmocnit vlády v zemi na mnoho let, a za tu dobu rozkrást všechno bohatství, kterým naše země kdysi oplývala.

Modroši totiž nejsou nic jiného, než přebarvení následovníci kočovných kmenů z východu. Jsou to absolutní hlupáci, analfabeti, potomci tamních pastevců, kteří neumí nic jiného, než pást ovce a udojit je až k smrti. A jelikož tady žádné ovce nebyly, museli si je udělat z nás.

Naší největší hanbou je, že jsme se nechali ochočit, a těmto pasákům dnes sloužíme k obživě. Sebrali nám vše, co jsme měli, udělali z nás žebráky, nadávají nám do dobytků, a nám tedy nyní nezbývá nic jiného, než se jít pást.

Tak tedy vzniklo toto chudé království, které se opravdu nemůže jmenovat jinak, než Blbánie.

A dokud se necháme ovládat těmito mongoloidními pastevci, zůstaneme Blbánií až na věky věků, amen.

                                              Mongoloidní pastevec se svým stádem ovcí