Škoda, že nemáme knížete Drákulu
Je málo známo, že kníže Drákula vůbec nebyl tím strašidelným upírem, o němž se natočilo tolik hrůzostrašných filmů.
Ve skutečnosti to byl naopak statečný bojovník, který po celý svůj život až do své hrdinské smrti bojoval za práva svého národa, a díky němu se dnešní území Rumunska ubránilo nájezdům Turků i mnoha dalších barbarských kmenů.
K nám přišli takoví nájezdníci v moderní historii jen dvakrát, a přesto se nemůžeme z jejich zajetí stále vymanit.
Škoda, že u nás nemáme nějakého knížete Drákulu, který by dokázal vysát krev těm vládním hyenám, které se u nás dostaly k moci.
Nemáme v sobě zřejmě tolik statečnosti, jako jeho současní rumunští potomci. Pokud se někdo statečný přece jen zázrakem vyskytne, vyrojí se proti němu celé hejno kolaborantů, udavačů a jiných služebníků režimu, sloužících té vrstvě darebáků, co je zde u moci jen díky naší neschopnosti či neochotě vyrovnat se s minulostí.
Doba udělala z kdysi statečného národa jen pouhé stádo ovcí, následující každého ovčáčka, který jim naslibuje dobrou pastvu. Jen málokterý však svůj slib splní – namísto toho jim poskytne jen suchou a vyprahlou step, zato je ale nemilosrdně připraví o všechno mléko, maso i vlnu, kterou z nich může získat. A nešťastné ovce, protože v blízkosti nevidí žádného jiného, mu oddaně slouží, a nechají se sebou za svou hladovou mzdu dělat všechno možné.
Ještě štěstí, mezi ovčáčky zatím nebyl žádný zoofil – i když – kdo ví, kdo bude tím příštím?
Bezohlední pastevci už v naší zlikvidovali téměř všechny pastviny, které tu byly. Zničili i poslední prameny, které dávaly vodu, nutnou k přežití. Vyhladovělá stáda ovcí z posledních sil přežívají ve zbídačelé a zpustošené krajině.
Doufám, že dříve, než zahyne i ta poslední ovce z posledního stáda, najde se nějaký statečný kníže Drákula, který z nás zase udělá ten hrdý národ, jakým jsme byli dřív.
Kníže, za kterým půjdou všichni slušní lidé, aby se konečně zbavili všech těch upírů, co nám tu už po dlouhá léta pijí krev.
.
Rumunsko 2017
.
Česko 2017
.