Pravý prostor - 8. srpna 2016
.
.
Obhájkyně lidských práv teroristů
Pavel Havlíček
.
.
Sotva jsem se tu zmínil o jedné čarodějnici, hned nám zase vylézá další.
Tentokrát je to ovšem "sluníčkářka", pocházející zřejmě odněkud z Armády spásy, či jiného spolku duševně nemocných starých panen. Čert nám byl tyhle baby dlužen!
Ať už řeknou A, nebo B, vždycky je to špatně. Protože dokážou říci v určitý moment právě tu jednu jedinou věc, kterou v tu chvíli říci prostě říci nelze. A to člověka vytočí do té míry, že by byl v tu ránu schopen ji zabít.
Tato se zřejmě zhlédla v teroristovi, který útočil 22. července v Mnichově, a rozhodla se podat trestní oznámení na člověka, který jediný se pokusil zastavit jeho řádění ještě ve chvíli, kdy to bylo možné.
Jelikož bohužel neměl po ruce zbraň, snažil se nebezpečného útočníka zastavit alespoň slovně. To se mu bohužel nezdařilo, a onen íránský terorista pak zabil devět lidí, a následně i sám sebe.
Dle této pomatené baby se měl pan Thomas Salbey vyvarovat drsných výrazů a urážek.
Měl mu tedy podle ní říci asi toto: "Vážený pane, byl byste tak velice laskav, odložil vaši zbraň, a pokusil se řešit problémy mírovými prostředky? Když dovolíte, chtěl bych s Vámi Váš problém osobně projednat! Jistě se nám podaří docílit v srdečné atmosféře přátelství a vzájemného porozumění nějakého schůdného řešení!"
Dovolím si tvrdit s naprostou jistotou, že dříve, než by tento svůj mírotvorný projev dokončil, měl by kulku v hlavě jako první.
Jakási duševně nemocná dáma se snaží nás přesvědčit o tom, že i s teroristou se dá vyjednávat. I terorista má přece svá lidská práva, která je třeba hájit. Ale je otázkou, kdo to zařídí, až tady po jejich vraždění nezbyde vůbec nikdo.
Obviňovat statečného člověka, který jako jediný se pokusil zastavit šíleného vraha, může pouze člověk, jemuž je bližší osud vraha, než osudy jeho nevinných obětí.
Proto se přimlouvám za to, aby podobné "obhájkyně lidských práv teroristů" byly co nejdříve zavřeny do ústavu pro duševně choré.