Konec vítání, je třeba říct sbohem!

31. červenec 2016 | 08.55 |

V záplavě různých bezcenných informací a nic neříkajících bezduchých žvástů, kterými nás denně zahlcují veřejné sdělovací prostředky, mne včera nadchnul jeden ojedinělý příspěvek, který se od nich nápadně odlišoval. Ale mohl jsem si jej přečíst jen díky tomu, že jsem náhodou zabrousil na internetové noviny "Vaše Praha 8".

Zaplať Bůh, že mezi ustrašenými a nic neřešícími projevy našich politiků se našel někdo, kdo měl odvahu říci konečně otevřeně své stanovisko k současné kritické situaci, kdy jsme dnes a denně informováni o zločinech, které páchají islamisté na nevinných lidech, a co je mnohem horší, dokonce i na bezbranných malých dětech!

Ale co na tom bylo nejvíce překvapivé, že tímto odvážlivcem byla žena, a to dokonce politička.

"Konec vítáni, je třeba říct sbohem!"

Tak zní titulek článku zastupitelky ODS na Praze 8 Vladimíry Ludkové. Doprovází jej ilustrační foto ženy s pistolí v ruce a dítětem. Politička v textu vysvětluje, že se nechce dožít doby, kdy bude výbavou současných maminek kromě kuchyňského nože také střelná zbraň. Zároveň ji už prý obtěžují dojemné fotky topících se dětí. Podle Ludkové se blíží doba, kdy už nikomu nebude na podobně brutálních teroristických útocích záležet. "Blíží se doba, kdy zprávy o vraždění civilního obyvatelstva dalším fanatickým magorem napojeným na IS, budou vnímány jako samozřejmá součást našeho každodenního života. Už teď nás politici nabádají, že si máme zvykat," napsala zastupitelka za ODS.

Je typické, že tím nestatečnějším člověkem se mnohdy nestává muž, ale žena. Právě ona v tomto případě totiž nejlépe ví, jak se může cítit matka, jejíž dítě bylo zabito zfanatizovaným šílencem.

Tak odporný zločin nezasluhuje opravdu žádný jiný trest, než smrt! A to zatím nikdo z čelných politiků, nejen našich, ale zejména evropských, nedokázal říci!

Všechna čest této mladé a statečné ženě, že dokázala vyslovit to, co všichni cítíme! Že se nenecháme vyvraždit islámskými teroristy, a naši vyspělou evropskou civilizaci, a především naše životy si ubráníme za každou cenu! 

Jak to, že podobné jasné vyjádření jsme neslyšeli už dávno od našich nejvyšších představitelů?

Mají vůbec právo setrvávat ve svých pozicích, jestliže neplní ani svou základní povinnost  - hájit naši národní existenci a zajistit pocit bezpečí všem našim občanům?

Protestujeme všichni proti jejich neschopnosti a pasivitě, a žádáme, aby - pokud se k současné situaci nepostaví čelem - okamžitě odstoupili ze svých funkcí, do nichž byli zvoleni proto, aby zastupovali nejvyšší zájmy nás všech, občanů této země.

Nehodláme v budoucnu jen bezmocně přihlížet tomu, až se podobné děsivé vražedné akce, k nimž zatím došlo v některých evropských zemích, odehrají i u nás!

                                                                                                                                                                                               Pavel Havlíček

.

.

Konec vítání, je třeba říct sbohem!
.
.
Vladimíra Ludková 2

 Máma,  model 2016. Vtip, anebo hrozná realita?              zdroj foto: Facebook

Blíží se doba, kdy zprávy o vraždění civilního obyvatelstva dalším fanatickým magorem napojeným na IS, budou vnímány jako samozřejmá součást našeho každodenního života. Už teď nás politici nabádají, že si máme zvykat. Řečnit to oni umí. Osobně se nechci dožít doby, kdy zprávy o dalších útocích budou na stejné úrovni jako ta o silničářích, kteří opět zaspali a o vlekařích, kteří požadují náhradu za špatnou zimu.

Zatím jsme vyděšeni, naštvaní, máme potřebu vše komentovat na sociálních sítích, dohadujeme se mezi sebou, co by se vlastně mělo dělat a že nelze z těch odporných činů vinit mírumilovnou muslimskou menšinu žijící již roky v Evropě. Už mě nebaví sáhodlouhé filozofické debaty o krvavé historii křesťanství, nebaví mě ani debaty o nedostatečné integraci a xenofobních postojích, alergická jsem i na řeči o naší nedávné migraci díky soudruhům, nechci už žádné dojemné fotky malých topících se dětí.

Nejsem sobec, pouze chci jistotu a bezpečí pro svoji rodinu a všechny ostatní, a ty v tuto chvíli začínám ztrácet. Za to, že žiji jako řádný člen této společnosti, a i proto dodržuji její pravidla i s tím, že jsem dobrovolně odevzdala část své svobody rozhodovat o všem podle svého, chci velmi málo. Nechci se bát. A nechci se bát toho, že další zprávy o desítkách mrtvých nikdo už na Facebooku nebude komentovat.

Za největší blamáž pak v této věci považuji snahu všech výjimečných a vyvolených lidí, elit, podsunovat mi argument o multikulturním obohacení. Holt jsem prostě omezená a hysterická matka, ale já se ve své zemi cítím obohacena dostatečně. Já jednoduše nechci, aby se v mé domácnosti vedle kuchyňského nože a vodní stříkací pistole v dětském pokoji, musela objevit i střelná zbraň.

.

Vladimíra Ludková 3

Mgr. Vladimíra Ludková - zastupitelka za ODS

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře