ME ve fotbale: Brexit č.2! Bravo, Island!

28. červen 2016 | 23.28 |

ME ve fotbale:  Brexit č. 2! Bravo, Island!

  

Pavel Havlíček
.
.
Aron Gunnarsson

.
.
Nedávno jsem psal o tom, že dobrá parta dokáže vždycky více, než soubor sebelepších individualit.
.

A včera jsme se dočkali potvrzení této nesporné pravdy.

Skvělá parta obyčejných urostlých islandských chasníků dokázala včera to, čemu by nikdy nikdo nevěřil! Porazili jednoho z největších aspirantů na mistra Evropy ve fotbale 2016 ve Francii!

A nebyla to žádná banda fotbalových žoldáků, jejichž jediným cílem je vydělat co nejvíc miliónů, a kteří je leckdy berou jen díky svému slavnému jménu. Nějaká státní reprezentace je jim ukradená, a starají se jen o to, jak si pokud možno bez velké námahy ještě více nacpat do svých přeplněných kapes.

A byl to opravdu skvělý zážitek, moci se dívat na to, s jakým nezdolným nadšením šlo tohle mužstvo za svým cílem, dokázat světu, že i tak malá země, jako je Island se svými 300 tisíci obyvatel a 20 tisíci aktivních fotbalistů, může porazit i takhle slavného soupeře, jakým je mužstvo Anglie!

Islanďané se nedali odradit ani nešťastným začátkem, když už ve 4. minutě dostali gól z penalty, nepodlehli beznaději, nehroutili se z toho jako naše mužstvo v zápase se Španěly, Chorvaty i Turky!

Naopak - vyrazili na zteč, dokázali zápas otočit, a nakonec jej nadšeným výkonem dovést do vítězného konce! Angličany nenechali ani na chvíli vydechnout a bušili do nich tak vytrvale, že se nezmohli ani na náznak odporu. Nenechali jim ani špetku naděje na to, aby mohli doufat, že se jim podaří odvrátit katastrofu.

Po zápase zavládlo jak mezi hráči, tak i mezi jejich početnými příznivci nepopsatelné nadšení, a všichni, dirigováni sympatickým vousáčem Aronem Gunnarssonem, nepřestávali skandovat, a tím začaly oslavy, které jistě ještě dlouho neskončí!

Přeji to téhle sympatické partě skvělých hochů, jejichž bohatstvím nejsou peníze, ale obyčejné lidské štěstí! Dokázali světu, že i malý národ může být slavný tím, že dokáže zvítězit například v utkání s velkým soupeřem na mistrovství Evropy, a postoupit (prozatím) mezi posledních osm.

Ale vždyť oni to nedokázali jen na poli sportovním, ale i na tom politickém! Nezapomínejme na to, že nám šli příkladem už před lety, kdy dokázali ve své zemi provést revoluci, a svrhnout nenáviděnou vládu oligarchů, podobných, jací vládnou dnes i v naší zemi!

Všechna čest za to, co se jim tenkrát v roce 2012 podařilo. Kéž bychom totéž dokázali i my!

Přináším text z reportáže z demonstrace na Václavském náměstí, kterou jsem uveřejnil dne 16. března 2012:

 "Tolik lidí jako včera na Václaváku jsem tam neviděl od roku 1989. Polovina náměstí byla zaplněna. Už když jsem přicházel, zněly staré dobré Krylovky i nové písničky v podání skvělého Ziggy Horvátha. Na začátku demonstrace, kterou uvedli autoři Holešovské výzvy Slávek Popelka a Vlastibor Čermák, zazněla v ohromujícím zpěvu celého náměstí česká a slovenská hymna. Přišli nás totiž podpořit i přátelé ze Slovenska. Hlavním hostem byl ale hlavní aktér revoluce na Islandu Hordur Torfason. Až od něj jsme se dověděli, jak tato našim lidem zcela utajená revoluce proběhla. Během několika týdnů dokázali Islanďané to, že všichni korupční finančníci, členové vlády i její předseda byli postaveni před soud, a nyní jsou někteří z nich už za mřížemi! Vezměme si z nich příklad!"

 .

Tenkrát před 4 lety ještě naši lidé měli chuť a odhodlání vypořádat se s těmi, kdo zradili jejich ideály.

Jaký je to nebetyčný rozdíl, když to srovnáme s dneškem, kdy už nikoho nedostaneme na Václavák ani za nic!

Že by lidem už bylo všechno jedno, a na jakýkoli odpor rezignovali?

Pak se ovšem nikdy nedočkáme stejné radosti, jakou požívali Islanďané po včerejším nadšeném výkonu jejich fotbalových reprezentantů.

.

.

England are out

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře