In memoriam Adolf Born

23. květen 2016 | 12.50 |

In memoriam Adolf Born

Pavel Havlíček

Adolf Born 1

Adolf Born       12.6. 1930 - 22.5.2016

Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, scenárista, režisér, karikaturista, kostýmní výtvarník. Také tvůrce animovaných titulků či pasáží dvou dílů Básníků nebo komedie Jak utopit doktora Mráčka. Zároveň monarchista, sběratel pokrývek hlavy a nostalgik, který nepotřebuje internet ani mobil, zato se mu stýská po dobách, kdy čestné slovo mělo větší váhu než smlouva.

"Samozřejmě, že trochu nadsazuju, když horuju pro Františka Josefa. Ale ta doba měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky a žádný zloděj by nikdy neloupil v kostele. Proč? Protože to se neslušelo ani mezi zloději!" 

"Život je groteska. Tak to cítím, asi proto jsem také nikdy nemohl ilustrovat romantickou poezii. Zapadající slunce a opuštěná srdce, to je mi na hony vzdálené. Miluju bajkaře: Krylova, La Fontaina, Ezopa. Mám rád, jak míchají říši zvířat a lidí. Věděli, že mocní nikdy neřeknou: Vy myslíte, že ten kozel, to jsem jako já?"

+++


"Člověk se musí snažit. Koneckonců, co bych měl dělat jiného než pracovat?".


To jsou slova, která řekl v jednom nedávném rozhovoru malíř a ilustrátor Adolf Born, jeden z posledních zastánců starého dobrého světa, v němž panoval pořádek a harmonie, kdy ještě platily dobré mravy, a lidé se k sobě chovali slušně, ohleduplně a s patřičnou úctou k pravým hodnotám.

U něj k tomu patřila především snaha být svou prací prospěšný – ne sobě, ale především nám ostatním, a zachovat v životě to, co má pro lidi největší cenu.

Snažil se žít a tvořit tak, aby byl svět takový, jaký existoval v jeho nejkrásnějších představách.

On v takovém světě žil, a stejně jako mnoho z nás velmi těžce snášel fakt, že ze světa se vytrácí lidskost, slušnost, poctivost, upřímnost, a vůbec všechno, co činí život krásným. A proto vytvářel ty své kouzelné obrázky a postavičky, které milovali úplně všichni, od dětí až po vetché starce.

Bohužel, spolu s ním mám silný dojem, že poctivá práce a snaha být něčím užitečný světu se z našeho života nenávratně ztrácí.

Lidská pospolitost a snaha o zachování duchovních hodnot je nahrazována honbou za materiálními hodnotami a osobním prospěchem.

Svět, který Adolf Born tolik miloval, postupně zaniká, a místo něj je tady džungle, která je pouhým prostorem pro dravce, jimž nejde o nic jiného, než urvat pro sebe, co se dá.

Ale jeho dílo je tu s námi už po mnoho generací, a díky Bohu tady s námi navždy zůstane.

Abychom nikdy nezapomněli, co nám jím chtěl sdělit. Abychom pracovali jeden pro druhého, a ne jenom pro sebe. Abychom neotravovali život sobě ani druhým.

Abychom se nestali šelmami, které nemilosrdně požírají svou kořist, ale snažili se být lidmi, jako byl on. Protože takových už je tu hrozně málo, a stále nám ubývají.

Lidmi, kteří se snaží obdarovávat druhé tím nejkrásnějším, co na světě existuje – láskou, přátelstvím a radostí ze života!

kielbergerova.blog.idnes.cz/blog.aspx

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře