Naše inkluzivní škola

3. březen 2016 | 10.39 |

Naše inkluzivní škola


Debil 1

Ahoj. Menuju se Honza. Sem žákem 5. třídy. Chtěl bysem vás seznámit s našý školou a taky vám vyprávjet, co sme se dnes učili. Naše škola je velmy moderní a pokroková, protože je inkluzivní. Inkluze je, dyž se všichni učí spolu v normální škole. Romové, bílý, cizinci a postižené děti, všychni spolu v jedné třídě. Neni tu žádná dizgryminace. V naši třídě je nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s námi sou eště 3 paní asistentky a jedna pani psicholožka. Teď vám všechny moje spolužáki představim.V první lavici u okna sou dvě holki - Lucka a Rebeka. Ve druhé lavici sedí Milan Tancoš a Jozef Žigo. Sou to Romové. Nebaví je moc sedět v lavici, tak většinou běhaj po třídě, nebo si s paní asistentkou hrajou vzadu a zpývaj romský pýsně. Dříve pořád s dalšíma Romama čekal

5pt;">y před školou a od ostatních si něco půjčovali, hlavně mobili a peníze. Mě jednou odtáhly do křoví a půjčili si moje peníze a bundu. Ale o tom nám paní ředitelka zakázala mluvyt a dnes už nesmíme do školi nosit nic drahého. Jejich rodiče to prí maji těžké kvůli Dizgriminaci a Razizmu. Naše škola pro romské žáky každý rok koupí nové mobili a tablety a taki jim dává kapesné. Jinak sou šichni děsně nadaný a chitrý, hlavně na hudební a vítvarnou výchovu. Mají samé dobré známki. Ve třetí lavici sedí Štefan. Je mentálně postižený. Vedle něj sedí jeho specijální asistentka Renata, která mu se všým pomáhá a utírá mu nudle a sliny. Mluvit nedokáže, jen vydává různé zvuki, ale všichni víme, že je úžasně chytrý. Dostává totiš samé jedničkiUčitelki říkají, že je pro naši třídu velkým obohacením. V první lavici u dveří sou Monika a David. Ve druhé lavici u dveří sedím já a vedle mě Mustafa. Jeho rodiče přišly z Afghánystánu. Ve třetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovým sindromem, ale je hrozně chitrá. Má nejlepší známki z celé naší třídy. Vedle ní sedí její asistentka Martina. Ve čtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je tu nový. Přišel k nám před 2 měsíci a jeho rodiče sou z Afriki. Pamatuju si na jeho první den u nás. S naší třídní sme uspořádali uvítací párty. Všichni sme se s ním museli obejmout a poděkovat mu, že se přistěhoval do naší země, protože naše země i naše škola patří všem. V poslední lavici sedí naše třídní psicholožka. Pomáhá nám a řeší různé problémi. Minulý týden Lucka z první lavice nechtěla dát napít Milanu Tancošovi, tak jí paní psicholožka musela vyšetřovat pro podezření z podvjedomého razizmu. Lucka se pak musela Milanovy omluvit. A co sme se dnes učili ? První hodinu byl zeměpys. Pani učitelka nám vyprávěla o islámské kultuře. Na koncy hodiny nás vizkoušela z toho, co sme si zapamatovali. ichni dostali jedničku. Druhá hodina byla matematyka. Učili sme se malou Násobylku. Až se naučíme malou, tak v 6., nebo 7. třídě začneme s velkou Násobylkou. Už se moc těším. Také si mě pan učytel vizkoušel u TabuleZadal mi deset příkladů. Správně sem spočítal třy. Dostal sem dvojku. Po mě šel k tabuly Oláh. Pomáhala mu pani asystentka a dostal jedničku. Je fakt dobrej. Třetí hodinu sme měli Občanskou víchovu. Přišli k nám studenti z Člověka v Tísni a měli sme přednážku o lidskích právech a dizgriminaci lidí s odlyšnou orientací. Na konci hodiny nám paní učitelka pustila pohádku. Bylo to o dvou gayích co se zamylovali a narodil se jim malí černoušek. Moc se mi pohádka líbyla. Čtvrtá hodina byla Čeština. Učili sme se romskou Básničku. Na konci hodiny sme jí společně recitovali a všychni dostali jedničku. Poslední hodinu byla hudební víchova. Učili sme se zpívat romské Písně. Nejlepší byli Milan Tancoš a Oláhovic. Dostali jedničku a Pochvalu. Tak to je moje Třída.

Naše třýdní učytelka říká, že inkluzyvní škola je nejmodernější a nejlepčí. V normálních školách, gde sou jen Normální Bjeloši, tam prej má hodně lidí štyřky a pjetky. Ale v naší inkluzyvní škole máme všici jenom jednički a dvojki. Dyzgriminace u nás prostě Neegzistuje. Každý má Právo na Úspjech a Vsdělání! eště sme navýc nejzdravjejší. Celá naše škola chodí každej týden k lékařy na prohlýdku, esli prej nemáme všy. Normální školi chodí jednou za rok. Tam to musý teda vypadat! Jako mezi zvířádky!!!

Vjetšina naší třýdy chce jít na visokou školu, protože všici mají dobrí známki a paní učytelki nás moc chválý. Já tedy budu určitje učytelem - asi nejpýš češtini, ta my jde nejlýp.

Tak ahoj. Honza

Poslyšte, Mareček

(Zdroj: Petr Cibulka)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře