Pravý prostor – 7. února 2016
DANIEL VAVRA
Když už to máme za barákem, řekli jsme si, že se půjdeme po obědě projít k Hradu, než to začne a já se pak půjdu podívat na tu "fašistickou" demonstraci. Brzo po startu mě dost zarazilo počínání policie, která zablokovala takřka všechny vstupy na Hradčanské náměstí a na samotné cestě k hradu povolila i demonstraci Antify, takže všichni lidi, co šli na demonstraci IVČRN museli projít kolem agresivních řvoucích anarchistů asi 2 metry širokým koridorem mezi policajty a anarchisty. Není mi úplně jasné, co tím kdo sledoval, ale k pohodové atmosféře na místě to rozhodně nevedlo.
Lidé, co šli na demonstraci se chovali značně kultivovaněji, než antifašisti, kteří to agresivně hrotili. Jelikož jsme neměli zájem se do toho jakkoli míchat, šli jsme po Radnických schodech k Loretě, opět nic zlého netuše. V nejužším místě schodů stála jakási skupinka idiotských hipsterů, z nichž jeden měl staré kolo a o čemsi vášnivě diskutovali a vůbec jim nevadilo, že dav turistů snažící se obejít demonstraci kvůli nim nemůže jít. Nahoře na schodech, kde je druhý hlavní vstup na Hradčanské náměstí pak stál policejní anton, a policajti nikoho nepouštěli na náměstí, protože na demonstraci se má jít spodem z Nerudovky. Proč to dělali, mi naprosto unikalo. Asi chtěli, aby každý "fašista" musel projít okolo antifašistů a nemuseli se moc hledat, až se budou chtít porvat.
Pokračovali jsme k Loretě, kde se konala jakási demonstrace, která na mě zpočátku působila jako protiuprchlická, protože člověk co tam mluvil, říkal něco o tom, že "je pro uzavření hranic" a "nemůžeme sem pouštět každého" a podobné myšlenky, které ještě před půl rokem byly heretická konvičkovina. Bylo mi ale podezřelé, že přihlížející, kterých nebylo víc jak 300, vypadají jako voličstvo Strany Zelených a hraje k tomu jakási balkánská dechovka. Ukázalo se, že sluníčkáři to jsou a jejich slovník se změnil z bezhlavého vítání na Konvičku z léta 2015.
Když jsme chtěli pokračovat dál, zastavil nás další kordon policistů, kteří nám sdělili, že dál nemůžeme, protože proto, ale na sluníčkářský happening v pohodě pouštěli a překvapivě nikdo z nich na nikoho neútočil. Začalo to trochu smrdět, jako kdyby policajti naschvál přikládali pod kotel vášní a tak jsme se rozhodli odejít zpět domů. Když jsme se ovšem vrátili na schody, po kterých jsme přišli, což byla jediná cesta ven, hipsteři, co předtím blokovali schody svojí neomaleností, je nyní s jakýmsi transparentem začali blokovat ruku v ruce úmyslně. Dav turistů a příznivců IVČRN se tak ocitl v pasti a začal být dost nasraný a já taky, protože jsem chtěl odvést ženu a dítě domů. Antikonfliktní tým se začal s idioty dohadovat, lidi druhou cestou na náměstí pryč nepustil a vypadalo to, že bude bitka, začalo se to strkat. Vtipné bylo, že idioti na schodech, kteří v tu chvíli vděčili za svoje zdraví jen a pouze těžkooděncům, kteří je chránili před ušlapáním nasraným davem, na ty těžkooděnce ještě pořvávali, že porušují jejich práva (blokovat schody je asi ústavní právo) a sejdou se u soudu. Nakonec jsme se protlačili ve zmatku ven, rodinka šla domů a já se šel podívat, jak to teda vypadá na té "fašistické" demonstraci.
Poté, co se nám podařilo dostat skrze blokádu dvacetikilových hipsterů a potrhlých ženských, kteří svoje hrdinství přežili jen díky policii, kterou ale všichni svorně nenávidí, vydal jsem se jedinou nezablokovanou cestou na demonstraci, abych osobně spatřil, jak vypadá to "zlo" a abych si taky porovnal odhady ČT o množství účastníků a událostech na místě s realitou.
První co mě překvapilo je, že mě na místě na vyhlídce na Prahu uvítal několikasethlavý dav anarchistů s transparenty "Antifašismus na ulici patří" a bojovným pokřikem hesel "No pasaran!" a "Alerta Alerta Antifašista!" Každý, kdo přicházel na demonstraci, byl policií a jejich blokádou všech přístupových cest na náměstí donucen projít jakousi uličkou z policistů a agresivních aktivistů. Nevím, co tím kdo chtěl dosáhnout, ale uklidnění situace to rozhodně nebylo. Který génius pak povolil na jednom náměstí monstr demonstraci IVČRN a Anfify zároveň, ten jistě musel mít nějaký hodně vychytralý plán.
Přiznám se, že mi hned při příchodu překvapilo kolik "chlapáckých chlapáků" v tričkách s vlasteneckou tematikou tam bylo. A teď nemyslím fotbalové chuligány, ale prostě tatíky od rodin, často s maminami, co už jsou tak naštvaní, že si koupili tričko Bohemia, nebo Tohle je moje země a vyrazili do Prahy. Stejně tak mě překvapilo, jak poklidně nesli, když na ně teenage rebelové řvali, že jsou fašisti a prošli si uličkou hanby. "Lůza" se vzhledem k míře provokace chovala dost civilizovaně.
Na náměstí bylo zpočátku míň lidí, než jsem čekal, ale později se ukázalo, že to je hlavně tím, že policisté dělají všechno proto, aby se demonstranti na Hradčana nedostali, což se jim u velkého množství lidí podařilo. Dva kamarádi, co se přišli podívat, mi volali, že Nerudova ulice je uzavřená, blokuje je průvod Anarchistů, který zůstává na místě a nikam neodchází, aby lidi nemohli projít. Nakonec se ale náměstí zaplnilo zcela a mým odhadem tam bylo nejmíň šest tisíc lidí. Podle policie prý 15.000, podle televize 3. Náměstí má plochu cca 200x50m, v dolní půlce byli lidi opravdu napresovaní, nahoře to bylo volnější, ale stále docela husté, takže klidně 1 člověk na metr byl reálný, a to je 10.000.
Složení lidí bylo pestré. Každý, kdo někdy byl na jakékoli demonstraci za cokoli, ví, že to je magnet pro nejrůznější asociály, bezdomovce, magory a idioty, což se dá vždy dobře použít k diskreditaci jakékoliv akce. Tady ale bylo opilých provokatérů překvapivě mizivé množství. Kromě již zmíněných chlapů a často jejich žen tu byla i starší generace, dokonce sem tam i někdo s "kavárenským" výzorem, ženské, pár rodin s dětmi. Rozhodně ale chlapi převažovali. Nezanedbatelnou skupinu tvořili i fotbaloví chuligáni a skinheadi. Bylo jich tam dost a později jsem zjistil, proč tomu asi tak bylo. Na internetu se to dlouho před demonstrací hrotilo, Antifa svolávala blokády a mnoho lidí se tam prostě přišlo skutečně porvat jako na fotbale. Celou dobu jsem ale neměl pocit, že by mě nebo komukoliv cokoli hrozilo. Toho jsem se obával až při odchodu domů, až se tihle lidi potkají s těmi, co na ně rvali cestou sem. Na akci se přichomejtli i turisté nejrůznější barvy pleti, nic zlého netušíce, a neslyšel jsem ke svému překvapení na jejich adresu ani žádné rasistické poznámky, natož nějakou agresivitu.
Samotná demoška trvala něco přes hodinu. A vystřídala se tam plejáda poslanců Úsvitu, kteří opakovali tisíckrát vyřčené a hostů. Konvička, který to podle mě zbytečně hrotil, když používal slova jako kolaboranti následované seznamem lidí, koho za ně považuje. Absence nějaké noblesy a gentlemanství mi na podobných akcích opravdu vadí. Na Dientsbierovy přešlapy se dá upozornit i slušně a vtipně, a ne jen stylem, který zavání výzvou k lynčování. Vtipní byli hosté ze Švýcarska a Německa, jejichž plamenné projevy v rodné řeči ve spojení s množstvím holých hlav v publiku působily poněkud bizarně, přestože neříkali nic nepatřičného. Nikdo ovšem nezačal hajlovat ani z legrace, a všeobecně se nedělo nic nepatřičného, neviděl jsem nikoho s šibenicí a nikdo ani nevykřikoval nic, za co by ho mohl Pelikán nechat zavřít.
Ke konci projevů se za našimi zády objevilo policejní auto a nastala jakási mela, což se projevilo náhlým zmizením drsnějších typů. Údajně tam policisté začali pacifikovat někoho z hooligans a jeho kamarádi se mu rozhodli pomoci. Nic z toho ale nakonec nebylo.
Celou dobu jsem se ale obával, co se stane, až to skončí, až se začnou hloučky anarchistů a skinheadů nahánět v uličkách Malé Strany a do toho se přimíchá těch pár tisíc normálních lidí a turistů. Policie se rozhodla riziku zabránit dost bizarním způsobem, a místo aby nechala lidi odejít nejsnazžší cestou, donutila absolutně všechny odejít tou nejužší uličkou na Nový Svět. Deset tisíc lidí se muselo protáhnout tři metry širokým hrdlem. Nevím, jestli policie chtěla všechny donutit projít jedním místem, aby si je spočítala a vyfotila, každopádně to bylo debilní, ale všichni se chovali slušně a skupince snědých turistů, která se davem prodírala na náměstí, nikdo nezkřivil ani vlas. O to bizarnější bylo, že hned na další křižovatce nikdo nic neřešil, takže dav stejně zamířil na Radnické schody, kde byla před tím demonstrace anarchistů.
Cestou jsme narazili na pána, který upadl a udeřil se do hlavy a všichni procházející xenofobové mu nabízeli pomoc. A pak se všichni rozešli domů.
Jsem si myslel.
Ve skutečnosti nejezdilo metro, nejezdily tramvaje a byly zavřené všechny mosty. Anarchisti se na Mánesově mostu snažili porvat s chuligány a jejich twitter účet ještě dlouho vytruboval do světa, kde že se nalézá jaká skupinka nepřátel, se kterými se dá "pokojně podiskutovat".
Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Nečekal jsem, že někdo demonstraci použije jako svoje hřiště na chuligánské bitky. Nečekal jsem, že podle vzhledu dobře situovaní intelektuálové budou dlouho před začátkem demonstrace bránit jiným lidem ve volném pohybu, že v rámci boje za mír a spravedlnost po sobě budou lidi házet dlažební kostky na zámeckých schodech. A je mi z toho dost smutno. A pokud se někdo bude snažit tvrdit, že tohle vyvolali Konvičkovci, tak lže. Kdyby nebylo aktivit a provokací lidí s transparenty proti násilí a extremismu, žádný extremismus by se dnes nestal, metro mohlo normálně jezdit, nikdo by neházel dlažky a hooligans by se dál rvali na fotbale a ne na Malé Straně. Stejně tak jejich činnost nijak nepřispěla k uklidnění situace, nezměnila názor účastníků (to spíš naopak), ani nijak nepřiblížila nějaké rozumné řešení celé téhle lapálie.