Jak jsme se po Listopadu zachovali k Masarykovi

Aktuálně.cz  - 23. ledna 2016

Narozen 8. 7. 1948. PhDr., původně klinický psycholog, nyní polyhistor, publicista, spisovatel a nakladatel. Jako autor vydal knihy Milostné koláže a Zapomenutý prorok Tomáš G. Masaryk, jako spoluautor knihy Tomáš G. Masaryk, neomodernismus a Charta 2012, K. H. B. a T. G. M. o svobodném myšlení, Věrni zůstaneme a Základy muškaření.
Syn za nacismu a komunismu perzekuovaného malíře Bohumila Slámy st. a za komunismu odstavené operní zpěvačky Otilie Slámové. Otec tří synů; jeho bývalou ženou je malířka a básnířka Miroslava Slámová, jedním ze synů je fotograf Vojtěch Sláma.

Každý národ má svou mentalitu danou jeho historií, a platí to samozřejmě i pro nás Čechy. Máme řadu kladných i záporných vlastností, z těch kladných například pracovitost, která přežila i dobu komunistického režimu. Ze záporných vlastností lze uvést "typickou českou závistivost" danou tím, že za rakouského režimu jsme bývali chudí a dalo se to vydržet, jen pokud se někdo "nevyšvihl". 

To o sobě víme a zdá se, že v posledních desetiletích se toho zbavujeme. Jiným naším rysem, který ovšem bohužel přetrvává, je bourat všechno staré a nový "dům" nestavět lépe než starý. Po roce 1938 jsme zanevřeli na Západ, obrátili se pak o 180 stupňů a těžce jsme na to doplatili. Po Listopadu 1989 jsme se od netržního socialismu otočili k "trhu, který vyřeší vše", přešli jsme z bláta do louže a opět jsme na to doplatili. Zapomněli jsme na Masarykovo "stát se udržuje idejemi, z nichž vznikl", tedy na nám Čechům od 1. republiky blízký sociální stát, podpořený morálkou, ideovou jednotností a vlastenectvím. 

Masaryk byl zapomenut, resp. připomínán jen na nejpovrchnější úrovni: Klaus a Zeman k jeho sochám sice kladli věnce, avšak v podstatných věcech ho negovali: místo morálky razili amorálnost, místo pravdomluvnosti demagogii a lhaní, místo udržování jednoty nás štěpili a místo Masarykovy obezřetnosti vůči Rusům nás k nim znovu přibližovali. 

Masaryka jsme zařadili mezi "staré domy" s tím, že už je pasé a že my dnes všechno víme lépe. Musel nám ho připomenout americký prezident Obama, když byl u nás na návštěvě a vyjádřil se o něm jako o "váš hero".

Do knihy Zapomenutý prorok Tomáš G. Masaryk jsem napsal: "Mezi vady českého charakteru patří mimo jiné neochota hlásit se ke svým největším osobnostem. Američané mají svého Abrahama Lincolna a George Washingtona, Angličané Winstona Churchilla, Turci Kemala-Atatürka, přičemž žádný z nich se Masarykovi kulturou ani hloubkou myšlení nevyrovnal. V norském Oslo je nepřehlédnutelné a turisty téměř povinně navštěvované museum Thora Heyerdahla. My bychom měli v centru Prahy nebo na Pražském hradě zřídit druhou ‚národní kapličku‘ - muzeum Tomáše Garrigua Masaryka, z něhož by si každý návštěvník odnesl též něco z jeho idejí. 

To, že Masarykovy ideje dnes v očích naší společnosti skomírají, je dalším, neposledním symptomem její nemocnosti. 

Nedá se s tím (vším) nic dělat? Hodiny již delší dobu bijí dvanáct. Nelze ‚tatíčka‘ požádat, zda by ještě jednou nepomohl?"