Projev T.G. Masaryka k 10. výročí republiky

28. říjen 2015 | 12.47 |

T.G.Masaryk 5

T. G. Masaryk pronesl dne 28. října 1928 v Národním shromáždění slavnostní projev k 10. výročí vzniku Republiky československé.

Citujme zejména závěrečnou pasáž jeho projevu:

Demokracie není pouze formou státní, nýbrž také methodou všeho veřejného a soukromého života, je názorem na život; podstata demokracie je shoda lidí, jejich mírné obcování, láska, lidskost. Úspěšná politika, domácí i zahraniční, uvědomělé politické vedení předpokládá souhlasnost občanů v hlavních názorech a v hlavním směru politického počínání. Stát není jen mechanismem, politika není jen dovednou správní a diplomatickou technikou, stát je spolčením občanů na rozumových a mravních základech...


Opravdové demokracii nestačí instituce, ona potřebuje lidí, lidí živých, tedy lidí věřících v poslání svého státu a národu, lidí spojených ideou; naší demokracii nestačí pouze technické školení úřednictva a vojska, naše demokracie je mravním úkolem životním nejen úředníků a vojáků, nýbrž všech rozmyslných občanů a občanek a v prvé řadě zástupců občanstva, jeho vůdců. Naše demokracie musí být zárukou a ochranou všeho kulturního snažení v oboru technickém a hospodářském, v oboru věd a umění, mravnosti a náboženství... Proto naše demokracie musí být stálou reformou, stálou revolucí, ale revolucí hlav a srdcí!


Masarykova slova, v nichž hovoří o politické morálce a demokracii, by si měli dnes pečlivě přečíst všichni občané naší vlasti, protože její zásady vystihl naprosto přesně. Ale především ti, kdo nám dnes vládnou - protože jim představa o demokracii zcela chybí.

Uvádí zde to, co je její hlavním smyslem – že totiž práce prezidenta, vlády a lidem volených zástupců bude vykonávána dle jejich nejlepšího vědomí a svědomí s tím, že nikdo nebude svého postavení zneužívat k osobnímu prospěchu na úkor všech čestných a poctivých občanů této země.

Naši vládcové si dnes hrají na pány s neomezenou mocí, což není ovšem projevem demokracie, ale oligarchismu, či spíše ochlokracie, to jest vlády lůzy.

Ta si totiž představuje demokracii především jako prostředek vlastního obohacení a uplatnění státní moci proti občanům.

Těm, jimž mají sloužit – ale oni si namísto toho udělali otroky z nás.

Je nejvyšší čas jim důrazně připomenout, že kdokoli postupuje podobným způsobem, dopouští se zločinného jednání, a měl by být za to trestně stíhán.

A to nejenom ten, kdo se různými formami korupce obohacuje na účet státu, tedy i nás občanů, ale především ten, kdo svým svévolným jednáním porušuje principy ústavy, a tím případně může naplnit i skutkovou podstatu zločinu velezrady.

Ústava by totiž pro všechny naše státní i vládní představitele, ale vůbec pro všechny zástupce lidu měla být svatá, a její zásady by měli ctít nade všechno.

Jak říkal T.G. Masaryk: Stát se udržuje těmi ideály, ze kterých vzešel.

Nedopusťme, aby nám jeho i naše dávné ideály demokracie kdokoli znemožnil realizovat.

                                                                                                                                                                                                     Pavel Havlíček

MASARYKŮV PROJEV K DESÁTÉMU VÝROČÍ REPUBLIKY A ÚVAHY O DEMOKRACII

Národní shromáždění Republiky československé v prvém desetiletí, Praha 1928, s. XVIII-XXVIII.


Náš politický úkol je vybudovat republiku demokratickou. Mluví a píše se v celém světě o krizi demokracie, o krizi parlamentarismu. Oč běží, co se v Evropě po světové válce politicky děje?

Světová válka stala se pronikavou revolucí, pokračující ve veliké politické přeměně, započaté revolucemi XVIII. století. Urychlil se všude přechod od aristokratismu a monarchismu absolutistického přes monarchism konstituční k demokratismu. Stručně vysloveno: vláda jednoho se vystřídává vládou všech...

Vláda všech nad všemi, to, že každý občan může opakovat sebevědomé slovo francouzského despoty: "stát jsem já" nebo skromněji já také jsem státem - to je problém demokracie. Monarchism se vyvíjel mnohá tisíciletí - demokracie teprve od konce XVIII. století, a proto moderní demokracie jsou nehotové a vlastně jenom pokusy o demokracii. Proto není divu, že mnozí vychovanci a stoupenci starého monarchistického režimu, jenž svým aristokratismem udržoval klid a nadpráví aristokracie, brojí proti demokratismu, usilujícímu o nutné přeměny společenského řádu stálou reformou a v krajním případě i revolucí. Proto tu a tam proveden návrat k absolutismu, k diktatuře. Také u nás našli se jednotlivci a frakce stran, které si zahrávaly s převratem a diktaturou; ubohost a fiasko těchto pokusů smím přijímat za důkaz, že rozhodná a rozhodující většina našeho občanstva v absolutism a jeho diktatuře již nevěří... Tedy: je-li demokracie vládou všech nad všemi, za daných kulturních poměrů nezbytně to znamená, že všeobecným právem volebním do vlády a do parlamentu se dostávají stručně řečeno laikové, neboť v demokracii je parlament lidem volený zřídlem vší státní moci. Nemluvím proti tomu, neboť to je údělem, podstatou demokracie...

Jsem demokrat z přesvědčení a přijímám dané potíže demokratismu; není státní formy bez slabosti, to právě tkví ve věci. Naše nesnáze prýští z vysokého požadavku demokracie, žádající občanstvo v pravdě politicky vzdělané, voličstvo uvědomělé - muže i ženy...

Chtěl bych také upozornit na možnost užívat znaků ve výborech parlamentních; páni poslancové se nemusí za to stydět, neboť demokracie sama v sobě chová ten dualism, o němž mluvím...

Vůbec naše ústava a prvé zákony, koncipované, formulované a kodifikované v nutném chvatu, mají dost neurčitosti a přímo vad a chyb. Mimo to všecky zákony jsou vlastně rámcové a jsou určeny pro svou dobu a pro zvláštní poměry - doplňování, opravování, revize zákonů je proto přirozeným požadavkem. Ale je zdravým úsilím neměnit zákonů kvapně a v chvilkové náladě - zákony se vžívají jen trváním. ...

Demokracie není pouze formou státní, nýbrž také methodou všeho veřejného a soukromého života, je názorem na život; podstata demokracie je shoda lidí, jejich mírné obcování, láska, lidskost. Úspěšná politika, domácí i zahraniční, uvědomělé politické vedení předpokládá souhlasnost občanů v hlavních názorech a v hlavním směru politického počínání. Stát není jen mechanismem, politika není jen dovednou správní a diplomatickou technikou, stát je spolčením občanů na rozumových a mravních základech...

Opravdové demokracii nestačí instituce, ona potřebuje lidí, lidí živých, tedy lidí věřících v poslání svého státu a národu, lidí spojených ideou; naší demokracii nestačí pouze technické školení úřednictva a vojska, naše demokracie je mravním úkolem životním nejen úředníků a vojáků, nýbrž všech rozmyslných občanů a občanek a v prvé řadě zástupců občanstva, jeho vůdců. Naše demokracie musí být zárukou a ochranou všeho kulturního snažení v oboru technickém a hospodářském, v oboru věd a umění, mravnosti a náboženství... Proto naše demokracie musí být stálou reformou, stálou revolucí, ale revolucí hlav a srdcí.

T.G.Masaryk 4
 

T.G. Masaryk říkal, že naše republika republika potřebuje 50 let ke stabilizování poměrů...

Bohužel, zásah jistého pomateného diktátora způsobil, že se dočkala sotva dvou desítek let své existence...

www.radioservis-as.cz/archiv08/43_08/43_tema.htm

www.novinky.cz/domaci/317376-den-kdy-se-narodilo-ceskoslovensko.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře