Tři pruty
Pavel Havlíček
Než dávný kníže Svatopluk dokonal,
všechny tři své syny k sobě povolal,
když ležel na smrtelném loži,
aby, než mu Bůh jeho život vzal,
svou poslední radu jim ještě dal,
než svůj osud mu do rukou vložil.
A tenkrát byla doba krutá,
a země nepřáteli byla obepnutá,
a bratři nasazovali život v těžkých bojích,
však osudu v nich krutým hrám
vždy vzdorovali každý sám
ve vlastních zájmech svojich.
Uprostřed umírání a těžkých muk
chtěl slavný kníže Svatopluk
své poselství jim pro život dávat:
Ať nezbavují se svých rodných pout!
A proto každému z nich dal jeden prut,
ať sám jej zkusí zlámat.
To zdařilo se snadno z nich každému,
a neměli s tím žádného problému,
vždyť jediný prut zlomit je věcí snadnou.
Když však pruty se spolu pevně sváží,
když bratři jeden druhého si váží,
ten svazek nezlomíš silou žádnou.
Tak Svatopluk jednomu z nich nakázal,
aby tři silné pruty pevně svázal,
a pak ať je zlámat každý z nich zkusí.
Ačkoliv všichni oplývali velkou silou,
nikomu z nich se je zlomit nezdařilo,
a nakonec marný boj vzdát musí.
Tři pruty k sobě svázané
nikdy žádný ze synů už nezláme.
Svazek nezlomíš, když tři pruty se k sobě spojí!
Když půjdou do boje bratři ruku v ruce,
pak jsou i jedna hlava, jedno srdce,
pak všichni nepřátelé se jich bojí!
