Každý z nás by měl mít nějaký cíl

19. červenec 2015 | 08.11 |


Každý z nás by měl mít nějaký cíl

Pavel Havlíček


Každý z nás by měl mít nějaký cíl, a snažit se všemi silami o to, aby jej dosáhl. Neměl by to ovšem být jeho zájem osobní - ten je zapotřebí podřídit zájmům celku. Nebuďme proto sobečtí a snažme se poctivě pracovat ve prospěch nás všech. Ve světě, v němž denně bojuje každý s každým, nemáme nikdy šanci dosáhnout kýžené životní harmonie, po níž neustále toužíme.

Měli bychom zejména usilovat o to, aby se náš život co nejvíce podobal našim ideálním představám. Nemůžeme si ovšem myslet, že toho dosáhneme bez cizí pomoci. Žádný z nás není obdařen takovými schopnostmi, aby se mu to mohlo samotnému podařit. Hlavní vlastností skutečné vůdčí osobnosti, která by nás dokázala dovést k vítězství, by měla být moudrost, spravedlivost, skromnost a schopnost uznat své chyby. Pokud nikoho takového nemáme, nikdy se nedostaneme tam, kam bychom si přáli. Sebelepší vojsko, vedené špatným vojevůdcem, prohraje první bitvu, kterou podstoupí.

Náš život by měl mít nějaký smysl. Nezáleží na tom, zda je člověk prostý, nebo vzdělaný, či mimořádně nadaný. Každý může být lidem nějak prospěšný, pokud ovšem chce. Mezi námi je bohužel hodně lidí, kteří jsou na světě jen proto, aby si, jak se říká, hrabali na vlastním písečku. Tito jedinci nemají žádnou vnitřní hodnotu, a jejich život nemá smysl ani pro společnost, ale ani pro ně samotné. Oni si to však při své omezenosti ani neuvědomují, a nemají proto žádné starosti s nějakým vlastním myšlením – nejsou ho totiž schopni. Jejich život je však prázdný, a nemá ani za mák ceny. Lidské hlouposti a bezduchosti je třeba se neustále obávat, protože dokáže napáchat mnoho zla.

Ještě více jej však způsobí lidé vychytralí a sobečtí, ženoucí se jen za vlastním prospěchem, a v tomto nemilosrdném souboji neznající bratra. Ti jsou nám ještě mnohem nebezpečnější, protože svým bezohledným počínáním způsobí ještě více škody, než ti hloupější. Dokážou vlastním cílům často obětovat dokonce i životy lidí, překážejících jim v jejich prosazení.

A pak jsou zde lidé, kteří za něco v životě věčně bojují. I když myšlenky, které hlásají, jsou třeba ve své podstatě správné, jednají mnohdy příliš egoisticky, a chtějí je prosazovat výhradně podle svých vlastních představ, přičemž své stoupence degradují na pouhé pomocníky na cestě k jejich vlastnímu úspěchu. Pokud ale není ve spolupráci lidí se stejnými cíli zachována vzájemná rovnost a důvěra, nemohou nikdy zdárně dospět k cíli.

Měli bychom za všech okolností jednat podle svého nejlepšího přesvědčení – čestně, upřímně, a se smyslem pro spravedlnost. A podle toho bychom si měli vybírat i své přátele. Ke konečnému úspěchu se pak společně s nimi snažme přispět každý podle svých schopností, abychom si vybudovali svět podle našich nejlepších představ. Nedejme si naši práci nikým komplikovat, nebo cokoli zakazovat. Máme právo žít tak, jak chceme, a na posvátnou půdu našich ideálů nemá nikdo cizí právo vstupovat.

Nedopusťme, aby lidská láska a přátelství zmizely ze světa jako něco, co v dnešní zlé době už nemá žádnou šanci. Pokud tady budou lidé, kteří těmito vlastnostmi oplývají, bude na tomto světě stále pro co žít.

Přátelství 1
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře