ZNAČNĚ NEÚPLNÁ POLICEJNÍ STATISTIKA
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Právo 8. 6. 2015
KRIMINÁLNÍCI ZNIČÍ ŽIVOT STOVKÁM ČECHŮ DENNĚ
Jindřich Ginter
Násilnými skutky a vloupáními ničí kriminálníci v Česku život stovkám lidí denně. V přepočtu může jít o zhruba 400 nešťastníků každý den. Jen za loňský rok policie eviduje sto šedesát vražd, bezmála dalších 17 tisíc násilných trestných činů, přes dva tisíce mravnostních skutků a téměř padesát tisíc vloupání a krádeží.
Za 365 dní loňského roku se tak v Česku odehrálo sedmdesát tisíc případů závažné kriminality, nepočítaje v to vůbec hospodářské trestné činy. V průměru tak v Česku bylo na policii denně nahlášeno 190 závažných trestných činů, jako je násilí nebo vloupání.
Za řadou případů není jen jedna oběť, ale dvě, tři i více.
Michal Mazánek, kriminalista
"Řada těchto případů přitom za sebou nenechává jen jednu oběť, ale dvě, tři i více," zdůraznil náměstek ředitele středočeské kriminálky plukovní k Michal Mazánek, jenž byl dvacet let vyšetřovatelem vražd.
Násobeno počtem činů vztažených na každý den tak kriminálníci u nás za sebou zanechávají tři až čtyři stovky fyzicky a psychicky zničených lidí každý den.
Za nejhorší z hlediska dopadu do života obětí a jejich blízkých samozřejmě kromě vražd považuje Mazánek právě násilné činy, jako je třeba znásilnění, domácí násilí, napadení či oloupení, a pak rovněž bytové krádeže. "Bytová vloupání nesou lidé těžce i psychicky. Jsou zásahem do jejich teritoria," dodal Mazánek.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Náměstek ředitele středočeské kriminálky pan Michal Mazánek sděluje veřejnosti, že prý kriminálníci zničí nebo znechutí život až čtyři sta lidem denně: Tím, že je přepadnou, oloupí, vykradou jim byt nebo auto, atd.
Pan Mazánek nám bohužel neříká, které kriminálníky má na mysli: Zda ty, kteří kriminály už prošli, anebo ty, kteří zatím sedí v uniformách a talárech s pocitem nepolapitelných a nepostižitelných, kterým vždy vše projde – přičemž průchod kriminály je teprve budoucím stupněm jejich kariéry, o němž zatím nic netuší hlavně oni sami.
Obávám se, že druhou skupinu kriminálníků pan Mazánek na mysli nemá, ač ta je společnosti bezesporu mnohem nebezpečnější a jejich kriminalita má dalekosáhlejší dopad na celou veřejnost.
Pokud vás přepadne otrapa, vykrade vám byt, ukradne nebo uloupí auto – můžete z toho jistě mít třeba i dlouhodobé trauma, ale pořád ještě víte, že je to "běžný" kriminální čin obvykle asociálního individua, jež prošlo zvráceným dětstvím – a teď se za to ostatním mstí – a současně si zajišťuje obživu tak, jak umí. Víte také, že bude-li tento čin řádně vyšetřen, bude také dozajista odsouzen a potrestán – a jeho autor poputuje tam, odkud se obvykle před nedávnem vrátil a kde je dnes jeho faktický – i budoucí – domov.
Když ale na vás spáchá podobný, nebo ještě horší zločin osoba v policejní uniformě nebo v justičním taláru, máte jen jedinou jistotu: Že se bez buďto vlivných známých nebo bez masového zapojení médií (musíte mít ovšem vlastní, ta oficiální neuveřejní ani čárku, na to se předem připravte) a veřejnosti řádné nápravy, natož pak potrestání viníků nedomůžete celá léta.
Jaký demokratizující účinek to bude mít jak na morálku vaši (kdy ztratíte poslední iluze o spravedlnosti v této zemi a možnostech se jí dobrat), tak i morálku široké veřejnosti (jež deziluzi a pocity bezmoci, marnosti a zmaru utrpí rovněž, pokud jimi už netrpí), ale nakonec i na morálku pachatele (jehož drzost a pocity všeobecné beztrestnosti jen dále narostou), o tom netřeba se příliš rozepisovat. Po všech stránkách to jsou totiž vlivy a účinky zcela devastující.
Přičemž policejní či justiční zločinec samozřejmě nemusí nikde číhat za rohem, aby vás praštil klackem po hlavě – stačí mu totiž "právní názor", že peníze, které máte u sebe, pocházejí z trestné činnosti, nebo že vaše auto (dům, chata) sice z trestné činnnosti nepochází, ale zato je to přeměřená protihodnota k umoření dluhu, často zcela uměle vyrobeného (neúměrným výživným, falešnou fakturou) – a proto se vám toto všechno zabavuje, nebo že vaše zdravá a prosperující firma, plná zakázek a nabírající další zaměstnance, je vlastně firmou v úpadku, neboť na ni byl prohlášen (smyšlený) konkurz – který sice bude za pět let jako neopodstatněný zrušen, ale vám, vaší rodině i širokému okolí tou dobou zbydou už jen oči pro pláč.
Neboť jsme soudci, soudíme – a tak máme právo na svůj "právní názor".
A – jak nás všechny poučil kárný senát NSS – máme právo i na omyly. Neboť mýlit se je přeci lidské.
Asociál, co na vás čeká za rohem s klackem v ruce, taky vlastně má jen "právní názor". A sice ten, že by vaší peněžence bylo u něj mnohem líp, neb ty vaše peníze mnohem víc potřebuje. Pokud tento názor zrealizuje, může se po zásluze těšit na další léta zajištěného blahobytu za ostnatým drátem. A vlastně – proč?! Vždyť přeci měl jen "odlišný právní názor" – a to přeci není trestné.
Mít právní názor, že vaší fabrice by pod mou "správou" bylo daleko lépe – a dokonce ho i zrealizovat – prochází bez trestu – zato se značnými zisky – přeci úplně běžně!! Tak proč jen tady - a jinde ne?!
Tragický dopad trestné činnosti na společnost je pak přímo úměrný společenskému postavení a vlivu pachatelů. Zatímco pachatelé – tradiční kriminálníci - mohou zdevastovat, krom poškozeného samotného, maximálně jeho nejbližší rodinu, pachatelé v talárech a uniformách devastují celou společnost, její právní úroveň, její právní vnímání, degradují celé profese, celé sociální a společenské vrstvy.
Pokud je někdo – ať už z lajdáctví, neschopnosti, natož pak pro zlý úmysl a předem připravený záměr – křivě obviněn z vraždy, natož pak stejně křivě odsouzen a léta vězněn – kolik je tady obětí trestné činnosti?! Křivě odsouzený, jeho nejširší rodina – ale i všichni, co se na tom "vyšetření a odsouzení" podíleli: Protože si zvykají, že když to prošlo jednou, projde to kdykoliv znovu. Že pachatele nemusíme pracně hledat, ale – můžeme to na někoho velmi snadno hodit. A projde to!!
Poškozeným je nakonec i ten skutečný pachatel, který nebyl vypátrán, natož potrestán – což je pro něj návodem k tomu, aby páchal dál, případně svou agresivitu ještě vystupňoval.
Neboť – když to prošlo jednou, projde to už navždycky, že?!
Nebo – neprojde?!!
A na závěr ještě jeden citát:
"Jestli se ti něco nelíbí, změň to!! Nejsi strom!" Jim Rohn
Věznice Kynšperk nad Ohří 10. června 2015 Jiří Fiala
