Ochraňte se před zlými duchy

28. duben 2015 | 12.25 |

Ochraňte se před zlými duchy o druhém největším satanském svátku

Pálení čarodějnic neboli Valpuržina noc, Filipojakubská noc nebo také Beltine. Všichni známe tento svátek, který se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý svátek, který je i v dnešní době v České republice velice populární, i přes to, jak je zvláštní.

Čarodějnice 1


27. dubna: Tuto noc se lidé scházejí u obrovských ohňů, v jejichž velikosti se častokrát předhánějí. Málokdo ale ví něco o historii tohoto svátku, a také to, že je to druhý největší satanský svátek na našem území. Na tuto noc totiž připadal největší sabat Satanských kultů. Tato noc byla v dávných dobách pokládána za magickou. Svátek se pravděpodobně slavil o úplňku nejblíže dnu nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Naši předci věřili, že v tuto noc se slétají čarodějnice na čarodějnický sabat.

Dále také věřili například v otevírání jeskyní a různých slují v domnění, že v nich najdou poklad. Hlavním smyslem tohoto svátku byla nejspíše oslava plodnosti a ochrana před zlými duchy, démony a čarodějnicemi, které vznikly až důsledkem inkvizičních procesů. Jako ochrana se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo pálení čarodějnic. V dřívějších dobách se zapalovala košata a vyhazovala se do výšky. V dřívějších dobách si také lidé mysleli, že popel vzniklý o této noci má zvláštní moc pro zlepšení úrody. Někdy se lidé pokoušeli pomocí popela zlepšit plodnost chovaných zvířat, nebo se také přeskakovali ohně v domnění, že jim prodlouží život, nebo zlepší plodnost. Podobný svátek jako je naše pálení čarodějnic se koná po celé Evropě, ovšem všude má jiný název.

Proč Valpuržina noc?

Tento svátek je zasvěcen svaté Valpurgii, bojovnici proti temným silám. Po církevním odsouzení této pohanské slavnosti byl svátek jara slaven tajně. Zavedením alternativního svátku křesanské světice měla chránit věřící před mocí ďábla. Z tohoto důvodu byla jen posílena lidová pověra o nespoutaných orgiích čarodějnic a ďáblů za přítomnosti Satana, odehrávající se v noci na 1.

května na vrchu Brocken v Harzu. Jde tedy i v tomto případě o křesansko-pohanskou tradici konce temnoty a počátku nového ohně života.

Proč Filipojakubská noc?

U nás se noc z 30. dubna na 1. květen nazývá též noc Filipojakubská, ačkoli svátek svatého Filipa a Jakuba připadá až na 3. květen. Po staletí se ale slavíval 1. května a o předchozí noci se na návrších pálily ohně. Není vyloučeno, že památka apoštolů Filipa a Jakuba byla kdysi ustavena na 1. května jen proto, aby mocní světci chránili tento den před temnotou pohanských obřadů a také proto, aby pohanskou slavnost nenásilně nahradil křesanský svátek. O modifikaci tohoto svátku se snažila i komunistická moc. Ohně se proměnily ve "vatry míru” a prvomájovou veselici zaměřenou původně na oslavu přemožení temných sil a vítězství Slunce nahradila veselice oslavující práci.

Proč Beltine?

Beltine neboli Beltain je keltský svátek jara, který se slaví 30. dubna. Stejně jako každý keltský den začíná nocí. Tento svátek oslavuje příchod jara a tepla, a také to, že lidé budou moci zase hospodařit na polích. Tento svátek je také brán jako protipól Halloweenu (Samhainu). Název tohoto svátku je odvozen od boha Belena a také od ohně. Beletina v překladu znamená Belenův oheň, nebo také zářící oheň. V tento keltský svátek se zapalovaly velké ohně, aby oheň očistil lidi a zvířata od všeho špatného, co se v nich nashromáždilo přes celou zimu. Dále lidé zakládali tyto ohně jako ochranu před zlými duchy a démony. Ohně v domácích krbech se uhasily a zapálily se nové "čisté".

Průběh svátku v minulých dobách

Mimo pálení ohňů bylo také úkolem každé správné hospodyně to, aby byla na čarodějnickou noc připravena, a ochránila tak nejen sebe a své blízké, ale také dům, dobytek i hospodářství. Dveře domu mají být opatřené křížem a dům má být vykropen. Před vrata domu i chlévu se položila řezanka, narýpané drny. Dříve než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela přepočítat všechna stébla, což jí trvalo až do rána, kdy její moc pominula. Před vrata a na dvůr se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se čarodějnice poranila, na ochranu před nimi se zapichovaly i vidle a košata, pod drny se dávalo vejce. Na jejich zahnání muži práskali na návsi bičem a stříleli z pušek. Zároveň se muselo dbát na to, aby z domu nikdo neodnesl nějaký předmět, nebo by do něj mohla vstoupit temná magická moc.

Průběh svátku v dnešní době

V dnešní době se svátek slaví většinou jenom pomocí ohňů a vater, které zřizují města nebo obce na veřejných místech. Lidé se zde sejdou a "pálí čarodějnice". V tento den se také staví máje, což je navrchu ozdobený kmen stromu. Stavění máje oslavuje letní slunovrat a návrat lesního ducha do vesnice a zajištění jeho požehnání. I když jsou čarodějnice spíše pohanským a satanistickým svátkem, v dnešní době si z něj děláme spíše příležitost na příjemně strávený večer s přáteli nebo s rodinou u rozpáleného ohně. Chcete-li se však ochránit před vlivem zlých duchů, měli byste rozhodně vyzkoušet některou z výše uvedených tradic.


Článek pro vás připravila kartářka Šarlota.
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře