Starověká legenda o sv. Jiřím

24. duben 2015 | 17.58 |

Starověká legenda o sv. Jiřím

Pavel Havlíček


Za vlády císaře Diokleciána bylo tak velké pronásledování křesťanů, že za jeden měsíc bylo umučeno i dvacet dva tisíc osob. V roce 303 vydal edikty umožňující pronásledování a útisk křesťanů v celé Říši. Všichni z toho měli velkou hrůzu, opouštěli Boha a raději obětovali modlám. Jiřímu bylo nařízeno účastnit se perzekucí, ale namísto toho se Jiří přiznal ke křesťanství a kritizoval císařské rozhodnutí. Prodal všechen majetek, rozdal ho chudým, oblékl hábit mnicha, šel do středu nevěřících a začal volat: "Všichni bohové pohanů a nevěřících jsou ďáblové, můj Bůh stvořil nebesa a je jediný Bůh!" Místodržící Dacián se ho ptal: "Co tě vede k tomu, že to tvrdíš? A řekni nám, co umíš a jak se jmenuješ." Jiří odpověděl: "Jmenuji se Jiří, jsem rytíř z Kappadokie a opustil jsem všechno, aby mi dal Bůh nebe."

Místodržící nechal Jiřího hrozně zmlátit holemi a železnými tyčemi a uvrhnout do vězení. Císař nařídil mučení a popravu za jeho zradu.

Jiří utrpěl těžká zranění a už byly vidět i jeho vnitřnosti. Přesto nezemřel a v noci se mu zjevil Pán Ježíš s velkým světlem a utěšoval ho. Jiří se přestal bát a rány ho přestaly bolet. Když místodržící viděl, že nic nepořídí, pozval kouzelníka Athanasia, aby smíchal víno se silným jedem, nechal nápoj zaříkávat a dal ho Jiřímu. Jiří nad pohárem udělal znamení kříže a vypil to, aniž by se mu něco stalo. Kouzelník připravil nápoj znovu ještě silnější, a když to Jiřímu opět neuškodilo, vrhl se mu k nohám a prosil ho, aby z něj udělal také křesťana. Dacián za to zabil kouzelníka jedním úderem do hlavy. Jiřímu na hrdlo zavěsili těžký kámen a jeho tělo drásali velkým kolem, na němž byly připevněny hřeby. Pak ho přikázali uvrhnout do vany plné rozpáleného vápna. Jiří však díky milosti našeho Pána ve vaně vypadal spokojeně a v klidu.

Potom začal Dacián přemlouvat Jiřího milými slovy, ať se vrátí k římskému právu a obětuje bohům, ať opustí tuto hloupost a bude velmi povýšen. Jiří mu odpověděl: "Proč jsi mi to nenabídl už na začátku? Já jsem připraven udělat to, co říkáš." Dacián byl velmi potěšen a svolal všechny obyvatele do chrámu, aby byli přítomni oběti, proti které Jiří nejprve tak bojoval.

Byl kvůli tomu vyhlášen svátek pro celé město a opravdu všichni přišli, aby to uviděli. Když už byl Jiří na kolenou a všichni předpokládali, že bude uctívat modly, začal se modlit: "Bože, který jsi na nebesích, znič tento chrám i modly ke cti Tvého jména a k obrácení všech lidí." V tu chvíli sestoupil oheň z nebe a spálil chrám, modly i chrámové kněze, země se otevřela a popel spolkla. Pak byl Jiří předveden opět před Daciána a ten mu řekl: "Co jsi to způsobil, proč jsi lhal, že budeš obětovat modlám?" Jiří odpověděl: "Ach, Pane, věřte tomu nebo ne, ale pojďte se mnou, a uvidíte, jak já budu obětovat." Dacián řekl: "Dobře jsem prohlédl tvůj podvod, ty chceš, aby mě země polkla, jako to udělala s chrámem a mými bohy." Jiří na to odpověděl: "Zbabělče, ty říkáš, jak ti tví bozi pomáhají, ale jak ti mohou pomoci, když nepomohli ani sobě?" Dacián se hrozně rozčílil a pravil k manželce Alexandře: "Já zemřu zlostí, pokud nepřemůžu tohoto muže." Manželka zvolala: "Ty ukrutný a zlý tyrane! Nevidíš velkou moc křesťanů? Já ti dobře říkala, abys jim nepůsobil škody kvůli jejich Bohu, který bojuje za ně. Věz, že já se stanu křesťankou." Dacián ji chtěl zastrašit, popadl ji za vlasy a krutě ji zbil. Ona volala na svatého Jiří: "Co se může stát, když nejsem pokřtěna?" V odpověď ji Jiří požehnal a řekl jí: "Neboj se, dcero, jsi pokřtěna svou krví." Ona začala nahlas chválit Pána a tak umíraje, odešla do nebe. (Podle jiné verze byla sťata spolu s Jiřím před branami města).

Na druhý den Dacián vynesl rozsudek, že má být Jiří vedený přes celé město a pak mu bude useknuta hlava. Před svou popravou prý Jiří prosil, aby každý, kdo se bude dovolávat jeho pomoci, dosáhl splnění své prosby. Jakmile svou modlitbu dořekl, z nebe se ozval hlas: "To po čem toužíš, ti bude uděleno." Jiří byl pak sťat před branou palestinského města Lyddy (Diospolis). Když šel Dacián k domovu, oheň z nebe spadl na něj a spálil ho i s jeho služebníky. Přímo v Lyddě byl Jiří prý také pohřben; tam již po necelých dvaceti letech (!) dal římský císař Konstantin I. postavil první svatojiřský chrám na světě.

sv.Jiří 1


Tolik praví starověká legenda o umučení svatého Jiří.

Je vidět, že dnešní justice si v ničem nezadá s římským krutovládcem Diokleciánem a místodržícím Daciánem. Dokonce bychom mohli najít mezi dnešními soudci i jejich osobní dvojníky. Nestíhají zločince, ale trestají nevinné. Se stejnou krutostí pronásledují, vězní a popravují ty, kdo odmítají slepě se přizpůsobit všemu, co si usmyslí, ačkoliv je to v naprostém rozporu se všemi právy svobodného občana, a odmítají být jen jejich otroky.

Jak tedy můžeme nazývat náš současný společenský systém, likvidující jakékoli snahy o zavedení skutečné spravedlnosti? Ta, jak víme, u nás zanikla s koncem první republiky, a od té doby nemá nikdo z vládnoucích vrstev sebemenší zájem na obnovení opravdu demokratického společenského systému. Kdokoli se o to pokouší, je tím současným nemilosrdně likvidován. Jen pár osamělých statečných lidí se o to přesto vytrvale snaží.

Proč však, nežli se člověk stane hrdinou, musí být předtím mučedníkem?

Proč musí své konání ušlechtilých, pro lidstvo tolik potřebných skutků, vykoupit předem takto těžkým utrpením?

Chce snad Bůh napřed vyzkoušet jeho charakter těžkými životními zkouškami?

A proč ten, kdo po celý svůj život páchá hříšné skutky, není za ně tvrdě potrestán ještě za svého života? Proč je za ně odměněn pekelnými útrapami až po své smrti? Navíc ani tím si nemůžeme být zcela jisti - nevíme totiž, zda současní mafiáni nemají i tam potřebné konexe.

Je opravdu nutné takové utrpení jejich obětí k tomu, abychom si jich o to více vážili?

Těch, kdo obětují sama sebe pro své bližní, jimž jsou příkladem svým statečným životním postojem?

Proč však některé z nás nechává jeho osud lhostejnými? Proč se ho nezastanou dříve, a dovolí mocným, aby se na něm mstili za to, že po celý život bojuje za ty nejvyšší hodnoty, jaké na světě existují? Za pravdu, spravedlnost, víru v Boha a křesťanskou lásku?

Staňme se proto Božími bojovníky, a chraňme a prosazujme tyto hodnoty v našem životě tím, že se budeme snažit žít jako praví křesťané, a svými činy bojovat proti všemu bezpráví, jež na tomto světě existuje.

Čím statečněji budeme vést náš boj, tím dříve zbavíme svět všech zločinců, hříšníků a neznabohů, kteří si drze uzurpovali moc nad námi, řádnými občany tohoto světa.


Přejeme našemu statečnému bojovníku za lidská práva Jiřímu Fialovi, současnému vězni na Kynšperku, k jeho svátku hodně síly, vytrvalosti, a hlavně pevné zdraví, aby co nejdříve mohl znovu svobodně šířit mezi lidmi křesťanskou víru a bojovat za svatá práva nás všech.
Važme si jeho příkladných lidských vlastností a čerpejme z nich sílu pro své vlastní činy.
Protože tak statečných lidí, jako je on, je na tomto světě zatím jen velmi málo.



Ing. Jiří Fiala
Věznice Kynšperk nad Ohří
Zlatá 52
357 51 Kynšperk nad Ohří




Peníze na finanční konto Ing. Jiřího Fialy můžete poslat složenkou na účet Věznice Kynšperk n. Ohří

č. účtu 6015-822 43 881/0710

variabilní symbol: 11081963

poznámka: JIŘÍ FIALA, 110863

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře