In memoriam Pavel Wonka

In memoriam Pavel Wonka

Před čtvrtstoletím zemřel Pavel Wonka, poslední oběť komunistického režimu

V pátek 26. dubna uplyne čtvrtstoletí od smrti posledního politického vězně komunistického režimu v Československu. Před 25 lety se teprve pětatřicetiletý disident Pavel Wonka vrátil z libereckých Minkovic, věznice s pověstí koncentračního tábora. Drasticky mu podlomila zdraví. Dva měsíce nato zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve věznici v Hradci Králové.

Současný případ politického vězně Ing. Jiřího Fialy dokazuje, že za celou tu dlouhou dobu se v na děsivých poměrech v české justici vůbec nic nezměnilo. Stále v ní působí takové komunistické zrůdy, jako byla u Pavla Wonky JUDr. Marcela Horváthová, a v nedávných soudních procesech s Ing. Jiřím Fialou JUDr. Ondřej Lázna.

Pavel Wonka je označován za poslední oběť komunistického režimu v bývalém Československu.     Foto: MAFRA

"Byla to určitě poslední velká oběť v komunistickém Československu. Vypovídá to o tom, jak se v tehdejším Československu zacházelo s 'odpůrci režimu'," zasadil Wonkovu smrt do kontextu doby historik Tomáš Bursík.

Pavel Wonka Pocházel z česko-německé rodiny z Podkrkonoší a už od mládí se musel potýkat s těžkostmi. Brzy mu zemřel otec, a tak ho i jeho bratra Jiřího vychovávala matka. Ani po opakovaných zkouškách nebyl přijat na právnickou fakultu, proto začal studovat sám. Lidem z okolí pak poskytoval bezplatně právní rady. Požadoval respektování zásad právního státu. V roce 1986 se rozhodl nezávisle kandidovat do parlamentu. Jeho kandidaturu však úřady odmítly, Wonka sám byl později zatčen a skončil ve vězení. Po opakovaných šikanách, soudech a věznění zemřel 26. dubna 1988.

Jeho pohřeb ve Vrchlabí se stal velkou manifestací proti komunistickému režimu. Za Wonkovu smrt nebyl nikdo potrestán. "Bohužel to u nás není výjimka," říká Jiří Kubík, jednatel Výboru na odhalování zločinů teroru KSČ v koncentračním táboru Minkovice a jiných. Trest si odpykával v době, kdy tam byl i Wonka. "Bachaři mu tam za jeho postoje dávali cíleně zabrat tak, aby nepřežil. Kladl totiž odpor i ve vězení, protože se nepovažoval za odsouzeného," dodal Kubík. Obrázek o poměrech ve věznici tehdejšího režimu pomáhá vykreslit i někdejší disident Miroslav Petr. Později z Wonkových zápisků z vězení sestavil a sepsal knihu s názvem Rozhovory před smrtí. S Wonkou se setkal necelé dva měsíce před jeho smrtí.

Wonku údajně zavírali do kobky a pouštěli na něj průvan "Měl za sebou už ten nejhorší kriminál v Minkovicích, jemuž přezdívali koncentrační tábor a kde ničili politické vězně. Viděli jsme se tři týdny poté, co ho propustili, a měsíc před tím, než zemřel v hradecké věznici," vzpomínal na poslední dny Petr. V Minkovicích vězni nebyli schopni plnit normy. A za to byli trestáni bitím, samotkami a hladem. Wonka byl navíc přesvědčen o nespravedlnosti svého uvěznění. Odmítal spolupracovat s Vězeňskou službou, vykonávat trest a pracovat. "Oni s ním pak podle toho zacházeli. Z jeho vyprávění vím, že se ho snažili 'zlomit'. Při samovazbách ho umísťovali do kobky, kam pouštěli průvan. Když si stěžoval, tak ho po několika dnech přemístili do jiné kobky v blízkosti kotelny, kde bylo zase horko. Prostě ho týrali," popsal Petr pro web Trutnovinky.

Po návratu z Minkovic byl disident ve špatném zdravotním stavu

Poprvé byl Wonka ve vazbě v roce 1982. V květnu 1987 byl odsouzen za pobuřování na 21 měsíců vězení a v srpnu 1987 skončil ve věznici v Minkovicích. Tam byl údajně hned po příjezdu surově zbit. Lékařské ošetření mu ale navzdory příznakům otřesu mozku dozorci odepřeli. Na protest proti tomu odmítl pracovat, což vedlo k dalším kázeňským trestům a k nové obžalobě z "maření výkonu úředního rozhodnutí". Wonka byl po propuštění z Minkovic ve špatném zdravotním stavu. Podle nařízení se ale musel každý den ve stanovenou hodinu hlásit na policii v rámci ochranného dohledu. Odmítal to ale respektovat. Za maření ochranného dohledu pak putoval na 5 měsíců do vězení v Hradci Králové. Tam po několika dnech 26. dubna 1988 zemřel.

Pavla Wonku má na svědomí trutnovská soudkyně JUDr. Marcela Horváthová

Ke smrti Pavla Wonky přispěla nejen svým nelidským a protiprávním odsouzením na smrt nemocného člověka, ale i tím, že nezajistila podle § 70 trestního řádů okamžité informování rodiny o jeho odsouzení. Tím znemožnila VONSu a přátelům zalarmovat veřejnost a západní média. Pavel Wonka tak umíral týden bez toho, že by o jeho uvěznění jeho blízcí věděli. Žádný zákon soudkyni Horváthové nezakazoval, aby se Pavla Wonky v invalidním vozíku přímo v soudní síni zeptala, jak se cítí, jaký je jeho zdravotní stav, jak je léčen a jak bude zajištěna další lékařská péče. Pavel Wonka sotva mluvil...