Vážení přátelé,
dovolte, abych touto cestou poděkoval všem mým přátelům, kteří mi blahopřáli k mému zítřejšímu životnímu jubileu.
Především mému hrdinnému spolubojovníku Ing. Jiřímu Fialovi, předsedovi o.s. K 213, který je mi vzorem statečnosti v boji proti zlořádům dnešní doby, dále všem dalším členům a příznivcům tohoto občanského sdružení, a všem mým přátelům, kterým důvěřuji, a věřím, že mě nikdy nezradí.
Přeji nám všem hodně zdaru v našem společném úsilí o ozdravění těžce nemocné společnosti.
Váš Pavel Havlíček
Vždy budu orlem
Pavel Havlíček
Můj Bože, jaký je to svět,
v němž prožil jsem svých sedmdesát let!
Kdo na příteli proviní se zradou,
ten netrpí prý žádnou povahovou vadou!
A ten, kdo strádá v obvinění lichém,
prý přetěžkým provinil se hříchem!
Kdo lidem říkat pravdu má dost kuráže,
tomu se jednoduše mluvit zakáže!
Kdo káže vodu, a přitom víno pije,
ten pohodlně, rozmařile si tu žije!
A nepotrestán je tu lotr každý,
co bez výčitek dopustí se vraždy,
a poctivý je ze zločinu křivě nařčen,
a neznabozi spojili se proti nám všem.
Kdo víc, než sebe druhé lidi miluje,
ten často pak svých darů lituje.
A nikde špetka uznání, či trocha vděku...
Proti lidské zášti nelze najít léku.
Kdo se zlem bojuje, ten odváděn je pochopy...
Jen málokdo má varovná slova pochopí.
Kdo nepotrestá zločincovu vinu,
ten nezaslouží šlechetného činu.
Proti zrádcům vždy vezmu do ruky zbraň!
Kdo se mnou půjdeš, mým přítelem se staň!
Vždy budu orlem, co volně létá nad údolím.
Než jako had se plazit, raději smrt zvolím!
