Rozhovor s ovčákem Ondřejem
Pavel Havlíček
Od našich redaktorů Marie Bodavé a Viléma Žihadla
Mohlo by se nám zdát, že postavy, o nichž se dočítáme v pohádkách, jsou pouze smyšlené, nebo vybájené.
Někdy tomu tak ale být nemusí. O tom svědčí i náš následující objev.
Redakci "České Wčely" se podařil kapitální úlovek!
Postava ovčáka Ondřeje, popisovaná v naší pohádce, skutečně existuje!
Naši redaktoři se při svých toulkách českou krajinou setkali čirou náhodou s osobou, o níž jsme vám minule vyprávěli v pohádce "O pasáku Ondřejovi". Mysleli jsme si, že taková náhoda ani není možná, ale někdy se nám v životě přihodí věci, že jim sami odmítáme uvěřit.
Ale poté, co jsme měli možnost s ním osobně mluvit, už víme, že je to skutečně on. Potvrdili nám to i místní rodáci, kteří ho tu znají už dlouhá léta, a je to postava natolik neobyčejná, že upoutala i pozornost četných etnologů, a tak se časem dostala i do českého bájesloví.
Potkali jsme ho na jižních svazích Krušných Hor, na salaši u osady Bečánky poblíže Abertam.
A ovčák Ondřej (dále jen OO) se díky rozhovoru s námi (dále jen ČW) možná jednou stane stejným pohádkovým hrdinou, jakými byli Hloupý Honza, Kašpárek či Škrhola.
Zde je tedy zápis tohoto výjimečného rozhovoru:
ČW:
Pomáhej Pánbůh, ovčáku Ondřeji! Nemůžeme uvěřit tomu, že nejste pouze onou pohádkovou postavou, ale že skutečně existujete!
OO:
Dajžto Pánboh. Možete mi hovoriť bača Ondra. Tož, to viete. Človek se kolkorát proslaví, ani nevie ako. Niekto svojou statočnosťou, niekto zbabělosťou, a niekto treba tým, že vidí to, co iní nie. A tým som sa stal známym právě ja.
ČW:
A o co vlastně tenkrát šlo? Povídejte!
OO:
Tož to vám bolo naozaj zaujímave. Já som kedysi, kedy som bol ešte sudcom, videl, ako sa jeden človek na tom súde popral s hordú takých silných chlapov, a tož predstavte si, že on jich všetkých prepral!
ČW:
A kdo to byl, ten slavný hrdina, ten silný Bivoj?
OO:
Ále - taký baran akýsi. Už som tu mal veru hodne takých skopcov jankovitých, ale čo tento vyvádel, to byste mi neverili. Päť chlapov na nem viselo, ale on s nimi mával, ako by to pierka boli. Všetkých ich naráz zotriasol, až odpadli, a jednomu vraj i ruku zlámal. Joj, to bola mela.
ČW:
A jak to, že jste to viděl jenom Vy, a nikdo jiný? Copak tam kolem nikoho nebylo?
OO:
Tož to ja. Ale boli to slepci akýsi, a hovorili mi, že vraj to obrácene bolo, že vraj to oni ho zmydlili. No ako hovorím, ja som to na vlastní oči videl, a čo jim sa zdávalo, to ma nezaujíma. Já verím iba sám sebe. To už je u nás bačov taký obyčaj.
ČW:
A jak se ten silák jmenoval, to už nevíte?
OO:
Vraveli, že vraj sa ako nejaká kvetina menoval, ale aká, to už neviem. Maceška, gerbera, nezábudka, fialka, alebo také niečo. No to mi vravte, s takýmto menom, a taký Samsón, no verili byste?
ČW:
No to bychom fakt nevěřili. A dosvědčí vám někdo? My jsme totiž seriózní novináři, a chceme na rozdíl od těch ostatních psát jen pravdu!
OO:
Čo som videl, to som videl. Ja som bývalý sudca, a verím iba tomu, čemu chcem. Toho barana tvrdohlavého som tenkrát odsúdil na sedem mesiacov. Tí ľudia okolo tvrdia pravý opak, a pani najvyššia súdkyňa taktiež. Aj nafilmované to vraj majú, ale ma to nezaujíma. A vobec, ja už mám tých baranov dosť. Tu na salaši sú tiež takí, ako bol tento somár. Ja som vyučený lázeňský, a pojdem radšej robiť do tunajších lázní. Tam budem dávať svojim klientom škótské striky. To ma vždy bavilo, keď som mohol niekoho mučiť.
ČW:
Ale místní lázně jsou prý před krachem, tam Vás asi nepřijmou! Ale my bychom o jednom místě pro Vás věděli. Pan prezident Zeman říkal, že tady v Jáchymově budou obnovovat těžbu. Takže v uranových dolech Vás rádi přijmou. Bude to pro Vás jistě příjemná změna, když zase chvíli budou mučit Vás.
Děkujeme Vám za rozhovor a Zdař Bůh!
Ovčák Ondřej se svým stádem na salaši u osady Bečánky poblíže Abertam
Bača Ondra poskytuje rozhovor redaktorům "České Wčely"