Dva státy, dva atentáty

24. listopad 2013 | 18.27 |

Stalo se 18. února 1923

Alois Rašín 1

            Alois Rašín

Ministr financí Alois Rašín podlehl zranění z lednového atentátu

Praha – Československo zažívá velký smutek. Dnes ráno podlehl zraněním následkem atentátu ministr financí Alois Rašín.

Alois Rašín byl 5. ledna postřelen jistým Josef Šoupalem, dvacetiletým komunistou. Ministr financí dostal zásah do zad, když chtěl nastoupit do svého vozu v bytě v Žitné ulici. Zatím se neví, kdo se stane předsedou rezortu financí. Měla by o tom rozhodnout vláda v nejbližších dnech. O osudu vraha Šoupala je rozhodnuto. Byl dnes odsouzen k 18 letům vězení.

_________________________________

Stalo se 18. listopadu 2013

Roman Houska

                    Roman Houska

Policie prohledává okolí vily zavražděného Romana Housky

Policisté v Chomutově prohledávají okolí vily zavražděného podnikatele a vlivného sociálního demokrata Romana Housky. Do pátrání se zapojili i speciálně vycvičení psi. Není ale jasné, co hledají.

Romana Housku zastřelil neznámý pachatel v pondělí vpodvečer u domu, kde žil se svojí partnerkou, bývalou hejtmankou a současnou náměstkyní hejtmana Ústeckého kraje, Janou Vaňhovou. Policie dnes ráno ukončila zajišťování stop a prohledávání domu podnikatele a člena sociální demokracie Romana Housky. Dům policisté prohledávali víc než 30 hodin. Vše chtěli důkladně prohlédnout. Romana Housku nalezl v pondělí večer před jeho vilou podnikatel, který s ním měl sjednanou schůzku.

Podle zatím nepotvrzených informací zemřel po zásahu do hlavy.

Zároveň měl mít i dvě střelné rány na hrudi. Podle některých informací byl vrah profesionálem. Místní totiž většinou žádnou střelbu neslyšeli a vše nasvědčuje tomu, že vrah použil zbraň s tlumičem. Policie uvalila na celý případ informační embargo.

_________________________________

Život Aloise Rašína

Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechanicích, obce poblíž Hradce Králové. Studuje celkově na třech gymnáziích a to v Novém Bydžově, Broumově a Hradci Králové. Původně je studentem Lékařské fakulty UK, ale později přestupuje ze zdravotních důvodů na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou úspěšně dokončuje roku 1891. Brzy se začíná angažovat v politice, díky tomu však přichází o svůj titul a je vězněn dva roky v Plzni-Borech. Díky amnestii opouští věznici roku 1895 a po jeho propuštění mu navrátí titul doktora práv.

Podílí se na založení Radikálně státoprávní strany a přeměně Radikálních listů v deník. Roku 1900 se však z aktivní politiky stahuje, zakládá advokátní kancelář a politické dění komentuje pouze příležitostně na stránkách deníku Slovo. V roce 1907 vstupuje díky změnám zpátky do strany mladočeské, v němž se dostává do vedení partaje a zde se věnuje psaní do Národních listů. V roce1911 úspěšně kandiduje za Klatovy do Říšské rady, kde působí ve finančním a rozpočtovém výboru.

Ihned po vypuknutí války se zapojuje do odbojové organizace Maffie. Roku 1915 ho zatýkají spolu s Karlem Kramářem, Vincencem Červinkou a Josefem Zamazalem a v procesu, který trvá do července 1916, jsou obžalovaní odsouzeni k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství. Naštěstí je zachrání změna panovníka, František Josef I. umírá a nahrazuje ho Karel I., který jim nakonec udělí amnestii.

28. října 1918 spolu s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem vyhlašuje samostatný stát. Právě Rašín je autorem textu prvního zákona. Stává se prvním ministrem financí Československa a je tvůrcem měnové reformy. Ve svém úřadě zastává politiku šetření a budování státu.

_________________________________

Život Romana Housky

BELČEVŮV GANG A OBCHOD S "BÍLÝM MASEM"

Roman Houska je známý jako muž s neoficiálním vlivem. V roce 2003 pracoval (společně se svou přítelkyní Janou Vaňhovou) jako asistent poslance Jaroslava Krákory. Tomu pomáhal "pacifikovat" nepohodlné stranické organizace ČSSD.

V 90. letech měl kontakty s podnikatelem Stanislavem Týrem, který byl v srpnu 2009 podle rozsudku odvolacího soudu odsouzen za to, že se na přelomu let 1996 a 1997 začal stýkat s Cvetomirem Dimitrovem Belčevem, se kterým se poznal ve výkonu trestu. Belčev řídil organizaci provozující prostituci na Teplicku. Beičev poskytl Týrovi pronájem nemovitostí k provozování prostituce na tzv. chomutovské trase. Jednalo se o noční klub Waterloo v Nové Vsi, který Týrovi později prodal, a ten po rozsudku odvolacího soudu propadá státu. Mitkov byl souzen společně s Belčevem. Počátek policejních úderů z podzimu 2004 proti organizované prostituci na Chomutovsku je v červnu 2002 při operaci Smet.

Tehdy došlo k rozbití mezinárodního gangu, který policisté sledovali rok a půl. Belčev brutální bulharský gang vedl do roku 1997, ale i později byl v kontaktu se svým kuplířským nástupcem.

Podle časopisu Týden je někdejší Houskův spolupodezřelý Stanislav Týr člověkem, který převzal firmu Stop po "brutálním bulharském obchodníkovi s bílým masem Belčevovi". Housku líčil Týden již v roce 2003 tak, že "vedle Týra je "nejobávanější a nejvlivnější člověk ve městě. Nutno dodat, že autor těchto řádek byl svědkem scén, kdy anonymní svědci během rozhovoru šeptali s odůvodněním, že v dotyčném lokále sedí Týrovi a Houskovi lidé."

ROMAN HOUSKA DLUŽIL 14 MILIONŮ KONSOLIDAČNÍ AGENTUŘE

V lednu roku 2008 Česká televize informovala o tom, že Roman Houska před deseti lety vlastnil firmu Akita Plus. Firma zanikla za pozoruhodných okolností. V roce 1997 Akita koupila od firmy Canny areál na lukrativním pozemku na okraji Chomutova. Na pana Housku současně s areálem přešel i dluh vůči Konsolidační bance ve výši necelých čtrnácti milionů korun.

V roce 1997 společnost Canny uzavřela smlouvu o prodeji části podniku se společníkem Akita Plus. Tím pádem přešel majetek této společnosti na tuto firmu a novým dlužníkem Konsolidační banky se Stala Akita Plus. V květnu následujícího roku prodala Akita Plus zastoupená Romanem Houskou pozemek firmě GIobus za zhruba sedmdesát čtyři milionů korun. Roman Houska měl tedy dost peněz, aby dluh Konsolidační bance uhradil. To ale neudělal. Konsolidační banka přistoupila z kraje roku 1999 k podání žaloby ke Krajskému soudu v Plzni o zaplacení dlužné částky, která v té době činila přibližně třináct celých osm milionů korun plus příslušenství.

Do konce září 1998 byly všechny peníze z účtu firmy Akita Plus vybrány v hotovosti. Dvacátého osmého září pak pan Houska převedl vytunelovanou firmu na jistého Alana Poláka a sám se nechal vymazat z obchodního rejstříku. Pan Polák podle všeho posloužil jako bílý kůň.

___________________________________

Dva státy - dva atentáty

Pavel Havlíček

Téměř přesně po 90 letech byli zabiti dva lidé, kteří se pohybovali na předních pozicích dvou různých států, i když se přitom jedná o stejnou zemi.

Rozdíl je jenom v tom, kdo byl u moci tehdy, a kdo dnes.

Zatímco za první republiky u nás vládl zákon, právo a slušnost, dnes je tomu právě naopak.

Zakladatelé první Československé republiky chtěli vytvořit ve středu Evropy zemi, postavenou na humanitních ideálech jejího duchovního otce, Tomáše Garrigua Masaryka.

Zemi, kde by vládla skutečná demokracie, zaručující rovná práva všem občanům. Měl to být jakýsi ideál, jež by skýtal naději pro klidný a spokojený budoucí život všem, kdo dodržují zákony této země, a neporušují základní pravidla demokracie a občanského soužití.

Bohužel, tento ideál se dařilo uskutečňovat pouze pár let, než počal jeden pomatený Smrtihlav naplňovat své šílené světovládné vize. Nadlouho tím pohřbil naše naděje, a nám se bohužel nepodařilo dílo zdárně dokončit, a tato země tím začala naplňovat svůj krutý osud.

Po válce nastoupila po jedné fašistické ideologii druhá, jejíž jedovaté plody sklízíme dodnes. Masarykovy ideály byly pohřbeny, a lidé, kteří převzali veškerou moc ve státě, přivedli zemi ke koncům, o jakých se nikomu z nás nezdálo ani v těch nejhorších snech.

Když porovnáme naše předválečné a poválečné vládce, vidíme, jak zrůdná byla komunistická ideologie, která zplodila typ lidi, jací by ve skutečné demokracii seděli nikoliv na vládních židlích, ale na pryčnách věznic. Lidí, kteří jsou pro udržení své moci schopni téměř všeho, včetně zločinů a vražd.

Je příznačné, že atentátníkem na Aloise Rašína byl komunista. Zavraždil nejen jednoho z nejlepších ministrů Masarykovy vlády, ale zároveň i veškeré humanistické ideje, na nichž první republika stála. A zabíjení pak záhy po válce pokračovalo "sebevraždou" Jana Masaryka, popravou bývalého generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského, generála Heliodora Píky, Milady Horákové a dalších.

Nemůžeme se tedy divit tomu, jací lidé nám dnes vládnou. Víme totiž, z jaké líhně pocházejí. Jsou to komunističtí pohrobci, jejichž odborné, mravní a morální kvality se pohybují až na samotném dně lidské povahy.

Zatímco dříve bylo zastávání významných postů závazkem k tomu, aby je vykonával pouze čestný a bezúhonný občan, dnes ani provozování prostituce a jiné špinavé kšefty nejsou žádnou překážkou vykonávání funkce ve straně, nebo vážnou vadou charakteru.

Udavačství, kterým se Houska snažil likvidovat svou konkurenci, bylo zřejmě i pravou příčinou jeho vraždy, a přesně charakterizuje i metody, vládnoucí na dnešní politické scéně.

Jak je možné, že vicehejtmanka Ústeckého kraje žije s velkomafiánem, o jehož aktivitách byla zajisté plně informována? Jak to, že okamžitě nesloží veškeré své funkce? Není snad její chování napomáháním trestným činům jejího partnera?

Jak je možné, že stejně neučiní i ostatní politici, na něž se něco podobného, ba často i ještě mnohem horšího, provalí?

Oni však drze, nadutě a arogantně setrvávají na svých postech, a tímto svým postojem nám všem jen dávají najevo, jak námi pohrdají, a na jakých zločinných principech stojí náš dnešní stát.

Stát, který peče tak nechutné Housky, jaké by si jinde nikdo nekoupil, a ještě k tomu pomáhá zadělávat na ně těsto.

Stát mafiánů, zlodějů, podvodníků a vrahů.

Roman Houska a Jana Vaňhová

Prototyp současných politiků

Vskutku povedený páreček - mafián Roman Houska a vicehejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře