Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Zpráva z médií Novinky. cz
4. listopadu 8:43
Politici ODS v civilu: Kuba se vrací k pečivu, Vondra učí, Drobil dělá v lázních
Kvůli předčasným volbám si spousta bývalých politiků musí hledat civilní zaměstnání. Největší personální ztráty utrpěla ODS. Z původních třiapadesáti poslanců (počet průběžně kolísal a skončil na padesáti) jich nyní zbylo ve Sněmovně jen sedm a doplnilo je devět nových jmen. S vysokou politikou se prozatím rozloučil i pověřený předseda Martin Kuba, který stranu povede až do kongresu 17. nebo 24. ledna.
Kuba se do parlamentu nedostal, na preferenčních hlasech ho z jedenáctého místa přeskočil jediný zástupce jihočeského regionu, populární Jan Zahradník.
Kuba, který po nástupu do funkce ministra průmyslu a obchodu v Nečasově vládě musel předat svůj byznys, se vrací k podnikání. "Měl jsem vedle medicíny podíl v několika firmách, které jsem přepsal na maminku. Teď je přepíšu zpátky na sebe. Mám v hlavě i nějaké další projekty, kterým bych se rád věnoval," řekl Právu.
Kuba, který je původní profesí lékař anesteziolog, měl podíly ve franšíze společnosti Fornetti, která vyrábí pečivo, a v projektu stánků s ovocnými koktejly Fruit Frog.
Šťastný léčí
I další bývalí poslanci za ODS se věnují medicíně. Například vystudovaný lékař a dřívější zdravotnický expert ODS Boris Šťastný, který v srpnu z ODS vystoupil. Pracuje jako lékař terapeut a konzultant na plicní klinice svého otce, který patřil i mezi ošetřující lékaře Václava Havla.
"Spolupracuji na projektech týkajících se léčení nadváhy, obezity a odvykání kouření," řekl Právu Šťastný, dříve známý bojovník za zákaz kouření v restauracích.
"Mám dlouhodobě investice v oblasti sportovního průmyslu, které zůstávají. Chci ale zůstat v aktivní politice a právě připravuji zajímavý projekt na pomezí politiky a zdravotnictví," řekl Šťastný, který má firmu prodávající například lyže Head.
Medicíně zůstal věrný i exposlanec a bývalý pražský primátor Pavel Bém, známý jako protidrogový odborník. "Živím se jako lékař a vysokoškolský pedagog. Z práce mám radost, z politiky už méně," napsal Právu.
Nečas učí u Langra
I další čelní představitelé ODS zahájili akademickou kariéru: na CEVRO institutu, který patří exministru vnitra Ivanu Langerovi, jenž byl v roce 2010 vykroužkován ze Sněmovny, se uchytil exministr obrany za ODS Alexandr Vondra i bývalý premiér Petr Nečas.
K podnikání se vrátil také bývalý místopředseda ODS a exministr životního prostředí Pavel Drobil, který musel z ministerstva odejít kvůli údajnému korupčnímu skandálu, ač nakonec nebylo nic prokázáno. "V tomto okamžiku se věnuji byznysu, mám podíl ve společnosti Lázně Darkov, v investičním fondu a jsem společníkem advokátní kanceláře," řekl Právu Drobil.
___________________________________
Nečasův pekař a pekařův Nečas
Pavel Havlíček
Nečasův pekař Kuba
Podle mého názoru by se měl každý živit tím, co umí, a snažit se, aby jeho práce byla prospěšná druhým lidem. Přesně jako v té písničce z filmu s podobným názvem, kde se zpívá: "Ten umí to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme moc!"
Zdá se ovšem, že naši politici si vysvětlili tuto větu poněkud jinak. Spojili se, aby "udělali moc" v tomto státě, jenže nikoli ve prospěch nás všech, ale ve svůj vlastní.
Odedávna platí staré přísloví: "Ševče, drž se svého kopyta!" A jak to dopadá, když člověk nedělá to, co by měl, ale onemocní pýchou a touhou hrát si na pána, víme dobře z pohádky "Pyšná princezna". Kdo si neváží toho, že může dobře dělat svou práci, ten si neváží ani práce druhých. A pokud někdo vystuduje nějakou školu, měl by dělat to, čemu se tam naučil, a neplést se do věcí, kterým nerozumí. Znamená to také, že ho asi nebaví práce, které by se měl věnovat, a touží po tom, aby pracovat nemusel vůbec. A to je právě případ převážné většiny našich politiků, vstupujících do tohoto prapodivného oboru s cílem, aby za toto své nicnedělání ještě brali nezasloužený královský plat.
Slušný a vzdělaný člověk se snaží ve své práci něčeho dosáhnout, aby byl lidem něco platný, a vrátil tak státu peníze, které do jeho vzdělání investoval. Ale do politiky takoví lidé většinou nevstupují, protože vědí, že tam není půda pro realizaci jejich ušlechtilých záměrů - naopak je to oblast, kde působí ti nejotrlejší podvodníci a největší neumětelové, jaké tato země kdy zrodila. A podle toho to také u nás vypadá. Někteří z politiků jsou totiž na tak mizerné odborné i lidské úrovni, že cokoli jiného by absolutně nezvládli. A proto se drží politiky jako klíšťata, protože vypadnout z ní by pro ně znamenalo prakticky konec kariéry. Navíc už dávno jakékoli práci odvykli (pokud vůbec někdy v životě pracovali), jejich hlava ani ruce se vůbec na nic nezmůžou, a zvykli si na lenivý a bezpracný život a vysokou životní úroveň. To se pak těžko opouští teplé místečko ve vládě či ve sněmovně. Vidíme to názorně třeba na příkladu Petra Nečase, kterému z očí přímo čišela hrůza z toho, co se stane nyní, když už nebude politikem, ale řadovým občanem. I když "řadovým" je asi silné slovo, protože oni mají všude své kamarády z mokré čtvrti, kteří se o ně dobře postarají.
Když takovýto hloupý a bezvýznamný jedinec, který má velké ambice, nikoli však nadání a schopnosti, opouští své pozice, srší z něj hněv a nenávist, že byl připraven o svůj teplý chlév s korytem, poskytujícím mu dobré živobytí. Jenže si přitom neuvědomí, že i ten boží dobytek nám, na rozdíl od něj, přináší nějaký užitek. Tento je však nemocný mocí, a proto by měl být odvezen na nucený výsek.
Jedním z těchto nuceně odcházejících byl i náš známý poslanec za ODS Kuba, který jakoby přímo vypadl z pohádky "Jak se Honza učil latinsky". Jeho osoba a slovní projev u mě vždy vzbuzovaly takový hnus, že kdybych měl být pacientem, jemuž on dělá anesteziologa, probudil bych se z narkózy a zdrhnul z operačního sálu, až by se mi za patami prášilo. Naštěstí on sám zřejmě dávno zjistil, že v medicíně by lidem jen škodil, a tak se rozhodl jít škodit jinam - do politiky. Ale bohužel vsadil na špatnou kartu, a jeho šéf Nečas jej zklamal, a tak se nestal císařem, jak předpokládal. Musel se tak z nouze vrátit ke svému původnímu povolání, které měl ovšem vykonávat už dávno - stal se pekařem.
Namísto různých pletich bude tedy nyní péct rohlíky. Jen doufejme, že nám nebudou chutnat tak odporně, jako politika, kterou provozoval. A všichni jeho kolegové, současní politici, by měli konečně přijít k závěru, že "pýcha předchází pád", a odejít na smetiště dějin, dokud je ještě čas.
Protože se už všichni dávno historicky znemožnili.