básně, epigramy

Milá vládo!

Pavel Havlíček Kralupský

Milá vládo, já fakt nevím,

proč mě nechceš znát,

já na tebe asi působím

jako v řiti drát.

Já nebudu nikdy v životě

jak kdo píská skákat,

a žádné vládnoucí holotě

do řiti se drápat.

Jestli budem trpět neřády

a neřeknem ani "Píp!"

potom nebudem se tady

už nikdy míti líp!

S čerty nejsou žádné žerty

Pavel Havlíček Kralupský

S čerty nejsou žádné žerty

přísloví nás učí,

kdo neplatí alimenty,

ten ať v base bručí.

Čím kdo zachází, i schází,

od Káči čerti znají,

jejich pověst jim však kazí,

že parlament nemají.

Ten parlament denně vydá

za milión Káč,

jen se nedovíme nikdá,

kam vlastně a nač.

Co je šeptem, to je s čertem,

neříkej ni v žertu,

a s tím slavným parlamentem

jděte nám už k čertu!

Nečasi, Nečasi

Pavel Havlíček Kralupský

Nečasi, Nečasi,

z parlamentu vylez,

tuze špatné počasí

naší zemi's přines.

Nečasi, Nečasi,

ve vládě máš machry,

ti vědí, proč asi

dělají své čachry.

Na špinavou práci máš

tam svou Matu Kari,

před ní i sám satanáš

volá: "Vari, vari!"

Pýcha, ta předchází pád -

každý přelouská -

nechcem slyšet nadávat

tvého Kalouska!

Nečasi, Nečasi,

špatná je tvá vláda.

Nám se svými picasy

můžeš vlézt na záda!

Usmívej se dál, jak chceš -

třeba každý den!

Jednou z okna vypadneš

s celou vládou ven!

Dosti bylo Klause

Pavel Havlíček Kralupský

Tak konečně odešel jsi, Klausi,

vždyť všechno zlé musí jednou skončit...

Teď na Te Deum pozvem lidi na Emauzy,

kde sám kardinál mši za Vás bude sloužit.

Ten Váš mozek byl vskutku geniální...

Bohužel, nebyl námi doceněný.

Však Vaše chyby, ty byly kardinální,

a zasloužil byste za ně do vězení.

Lidé Vám řekli: Dosti bylo Klause!

A ve všech městech probíhají veselice.

Příště si raději zvolíme Mickey Mouse,

však Klause, toho nechcem nikdy více!

Hegře, neděláš to dobře

Pavel Havlíček Kralupský

Hegře, neděláš to dobře,

ty zlý vládní skřete,

my tenhle stát nešidíme,

to dělá VZP.

Ať se na tvé nové boty

jenom smůla lepí,

jsi na naše připomínky

věčně hluchý, slepý.

Ty si na náš mastíš kapsu,

my po šnapsu slepnem,

ale před tvým oltáříčkem

nikdy si nekleknem!

Horal Bém

Pavel Havlíček Kralupský

Horal Bém už zase na Ká dvojku leze,

jeho drzost však už překračuje meze.

Teď se z Pakistánu na magistrát vrací,

pro 50 hodin na veřejných pracích.

Blanka nepodraží, s občany se vsadil,

tentokrát však odhad poněkud ho zradil.

Mnohokrát on nám už ukázal svou tvář,

my už o něm víme, že je tunelář.

A tak nám občanům nebude tak vadit,

když ho za to dáme do vězení vsadit.

Tam ať odpracuje aspoň deset let,

tím tohohle lotra zbavíme se hned.

Bojujme za pravdu

Pavel Havlíček Kralupský

Kdysi, lidé, bývali jsme jiní,

kdysi jsme byli plní naděje,

dnes ale doba z lidí vlky činí,

ale také vrahy a zloděje.

Kdysi jsme měli svoje ideály,

kdysi jsme měli svoje hrdiny,

ale z těch, za nimiž jsme tenkrát stáli,

nezbyl nám dnes už ani jediný.

Kde je ta sláva starých časů?

Kam jsi, národe, kam jsi kles?

Proč okrádá nás, u všech ďasů,

Unipetrol, berňák, banka, ČEZ?

Pročpak se bít jako Jan Žižka,

nač ohánět se palcátem?

Dnes není třeba ani vstávat z lůžka,

stačí být ropným magnátem.

Namísto vzdělance, a to mě rmoutí,

vládne nám mafián, a dobře ví, proč!

Dnes je nejlíp mít na Matějské pouti

střelnici, tobogán, či kolotoč.

Podvodníci nakradli si milióny,

a poctivec klepe se strachy,

a na pravdu se pořádají hony,

všechno funguje jen na prachy.

Před nikým, lidé, nikdy se neskloňte!

Buďte zas plni odvahy!

Už konečně si jednou uvědomte,

že ryba smrdí od hlavy!

Dejme každému to, co mu patří!

Zbavme už lhářů tento stát!

Pak bude pro co žít, sestry a bratři!

Bojujme za pravdu, přestaňme se bát!

Kmotři, lotři, zaprodanci

Pavel Havlíček Kralupský

Kmotři, lotři, zaprodanci,

pohleď, člověče!

Všichni, kteří jsou dnes v ranci,

byli v KSČ.

Lumpové tu vládnou stále,

pohleď – voi - la!

Za ně sedí v kriminále

Jiří Fiala.

Místo ráje, blahobytu

máme drahá vejce,

ve vládě živíme si tu

jen přiblblé strejce.

Lumpové jsou na svobodě,

slušní lidé v base,

jsme na naší rodné hroudě,

máme to tu zase.

Poctiví jsou na mizině,

lotři bohatí,

kéž by vzali už ty svině

čerti rohatí.

Nerad bych zas znovu žádal

o politický azyl,

radši bych jim jednou zrána

ránu pěstí vrazil.

Spravedlnost tiše spinká,

a blázni nás soudí.

Vyslyšme hlas, co nám říká:

Nebuďme dál bloudi!

Nebuďme jak tupé stádo,

nebuďme jak ovce,

seberem jim El - Dorado,

poženem je s kopce!

Království supů

Pavel Havlíček Kralupský

Nezpívají už dávno ptáci

v tom smutném kraji šedém,

i ryby se už zvolna ztrácí

z vod otrávených jedem.

Neuvidíš tu srnu v mlází,

ani zajíce v poli,

jen pustá zem, kde život schází,

až z toho srdce bolí.

A pod závojem temných mraků

pod černým pláštěm noci,

slétají se ptáci s hlavou draků

v tom krutém království moci.

A zsinalí jsou od závisti

co na duši jim dřepí,

a hladoví jsou po kořisti,

a král supů je slepý.

Už čekají jen na mršinu

zhynulou hladem a žízní,

čekají na oběti svých zločinů,

jež konají jen dík královské přízni.

Ač jejich žravost do nebes volá,

žádných trestů se nebojí,

vždyť za obhájce mají Sokola,

těm v cestě nic nestojí.

Kde není práva, není soudce,

kde zlu se daří a právo hyne,

kde supi hodují u královského dvorce,

tam nikdy nebude to jiné.

Kde supi nosí lidskou masku,

kde u moci jsou lháři,

kde čest dává svůj život v sázku,

tam jen zločinu se daří.

Kubero, Kubero

Pavel Havlíček Kralupský

Kubero, Kubero,

poslanče za Teplice,

vypadáš, ty nádhero,

jako jitrnice.

Jitrnice střevo jest,

na konci má špejle,

od ní se odlišuješ

jen tím, že máš brejle.

Též prasečí kůži máš,

místo mozku prejt,

praseti se podobáš –

taky umíš rejt.

Lepší plné koryto, nežli prázdný žlab

Pavel Havlíček Kralupský

Cokoli se kalamity týká,

vždycky u toho je Kalupinka.

Špína, podvod, problémy a excesy,

na to má v pimprlamentu koncesi.

Na špatné počasí je tu Mata Kari,

teď už je pozdě volat: "Vari, vari!"

Nečas je málo, tak si založila LIDEM,

a byl navždy konec s jeho klidem.

Ta potvora jen úklady mu strojí,

má ale kliku, že je podobojí.

Ona je dvojí jako pohlaví.

I štěstí se jednou unaví.

A když pak nouze zavolá,

občas si sedne i na vola.

Bez ní jsi, Nečasi, příliš sláb.

Lepší plné koryto, nežli prázdný žlab.

Marnost nad marnost

Pavel Havlíček Kralupský

Marná byla naše snahavyměnit politiky, t

eď nás čekají jen krev, pot, slzy a vzlyky!

Na lidskou hloupost je tu rozum krátký –

člověk dobrovolně strká hlavu do oprátky!

Nevyhubili jsme ty lháře, farizeje!

Každý z nich teď má vše, co si přeje!

 Nechali jsme podvodníky vládnout mocí,

to bude jen počátek dlouhé, černé noci!

Noci, ve které se jen lže a krade,

když nekradeš, pomoz si sám, kamaráde!

Ty, ubožáku, uvolni nám cestu!

A nech nás škodit svému státu, městu!

A staronové vládě nová práce nastala,

zbavit stát dluhů, do kterých jej sama dostala!

 A dál nám budou říkat jejich tváře prohnané:

My jsme tu páni, ty mlč a plať, prostý občane!

Není pomoci tomu, komu není rady,

kdo dovolí lhářům ujmout se tu vlády,

kdo volné pole jejich rejdům skýtá,

kdo zloděje rád ve svém čele vítá!

Kde mafián má všude kamarády,

kde jeden na druhém se dopouští jen zrady,

 kde jeden druhému jen strojí pasti,

kde jeden na druhém si kapsu mastí!

A uplyne jistě ještě hodně vody,

než zločince tu potrestají za podvody!

Taková zem nebude už nikdy zdráva,

v níž poctivost se nedomůže svého práva!

Pro takovou zem žádná naděje není,

kde pravda nikdy nevyjde na světlo denní!

Běda té zemi, které lháři vládnou!

Běda té zemi, která nechá pravdu padnout!

Čtvrtá revoluce

Pavel Havlíček Kralupský

Český národ své tři různé revoluce

v moderních dějinách si musel zažít,

teď znovu půjde v jednom šiku, ruku v ruce,

a o tu čtvrtou, spravedlivou, se bude snažit!

Ta první pamatuje ještě staré Rakousko,

při vzpomínce na ni nám ještě dnes kypí žluč,

kancléři Metternichovi bylo tenkrát z nás ouzko,

a ta druhá, to nebyla revoluce, to byl pouhý puč!

Tenkrát za Rakouska bili jsme se za svobodu,

bojovali jsme proti národnostnímu útlaku,

ani podruhé nedočkali jsme se jejího zrodu,

i když zdálo se, že přivezli nám ji Rusové na tanku!

Ta třetí revoluce nese jméno sametová,

ani ta však nevedla k našemu vytouženému cíli,

to svaté nadšení ještě dnes mnohý z nás v mysli chová,

však zrádní Jidáši jej ke špinavým rejdům zneužili!

My počtvrté teď vyrazíme odhodlaně na ulice!

K obhajobě svých ideálů již zvedni hlavu, český národe!

Dej znát, že stále hoří nám života svíce,

my v sílu ducha naději živíme, nám o lidské dobro jde!

My vždy za svobodu a šťastný život bojovali,

jednou proti dělům, proti tankům o sto let později,

my nikdy jsme náš spravedlivý boj nevzdali,

my stále v srdcích chováme na vítězství naději!

My do boje vždy dali jsme své srdce celé,

my stále doufáme v náš nový, lepší svět,

teď počtvrté už dobře známe pravého nepřítele,

teď rozkvete nám naší svobody krásný květ!

Teď bojovat budem proti podvodníkům a lhářům,

my chceme lepší život pro poctivého člověka,

my do boje jdem proti zlodějům a tunelářům,

a ušlechtilost ducha je naše touha odvěká!

My dočkáme se jednou splnění ideálů svých,

my jdem bojovat za čest, svobodu a lásku,

a za pomoci vojska rytířů blanických

my vyženeme už jednou provždy tu drzou chásku!

My půjdem v jednom šiku, v jeden ráz,

my proti čemu bojovat dnes dobře víme,

my proti nepříteli postavíme se jak pevná hráz,

a v boji s ním teď počtvrté už jistě zvítězíme!

Ministr a registr

Pavel Havlíček Kralupský

Až se spustí registr,

to vám bude slávy -

řekl nám pan ministr

u své ranní kávy.

Na to slavné spuštění

jsme týden čekali,

jen božího dopuštění

jsme se dočkali.

To je přece nemožné -

lidé hartusí,

jen nadávky bezbožné

všude rámusí.

Po tři dny jsem nenašel

svůj rodinný krb,

na řadu jsem nepřišel -

to by jeden zblb.

Nervóza se zvyšuje -

všude napětí,

pan ministr slibuje -

zítra do pěti!

A když ten čas stanovený

toho dne nadešel,

nenaskočilo nám menu -

program stále nešel.

Hlava už se vzbouřit velí,

vlasy mám šedivé -

z toho, co zas vymyslely

hlavy lenivé.

Ministr a registr

naše nervy boří,

podejte mi kanystr,

ať to tady shoří!

Ministr má tváře bledé -

blbost k mrakům ční -

registr prý stále jede -

jen je nefunkční!

Horal Bém

Pavel Havlíček Kralupský

Horal Bém už zase na Ká dvojku leze,

jeho drzost však už překračuje meze.

Teď se z Pakistánu na magistrát vrací,

pro 50 hodin na veřejných pracích.

Blanka nepodraží, s občany se vsadil,

tentokrát však odhad poněkud ho zradil.

Mnohokrát on nám už ukázal svou tvář,

my už o něm víme, že je tunelář.

A tak nám občanům nebude tak vadit,

když ho za to dáme do vězení vsadit.

Tam ať odpracuje aspoň deset let,

tím tohohle lotra zbavíme se hned.

Nečas

Pavel Havlíček Kralupský

Už zase je tu déšť a sníh

na okenní skla nám buší

však ten nečas je nejhorší

který je v lidských duších

Napoleon Bonabárta

Pavel Havlíček Kralupský

Napoleon Bonabárta

je Velký Vojevůdce,

však má také jeho parta

iniciály tvůrce.

Vytáhl s ní s vervou k boji

s těžkým nepřítelem.

"Korupci se v plné zbroji

postavíme čelem!"

Hle, jak v čele svého vojska

statečně se bije,

zkušenosti z ABL - ka

on zde využije.

Nikomu nedůvěřuje,

nepouští ho z očí,

netuší, že zradu kuje

jeho vlastní Kočí.

Vojsku vždy platil žold řádně

Napoleon Bárta,

to ho ale nenapadne,

že zradí i Škárka.

Nenadál se on té zrady

ve svých vlastních řadách,

netušil, že kamarády

posedne zlý rarach.

Na svém koni bil se hrdě

s klidem Korsičana,

dopadl však chudák tvrdě,

teď mu zvoní hrana.

Důvěřuj, ale prověřuj,

to už říkal Kléma,

místo vojáků mít hnůj,

je tragické téma.

Kupředu, ani krok zpátky,

drž se toho hesla,

nedávej lidem úplatky,

nepouštěj se vesla.

Snad ta sága jednou skončí

s Bonabártou, perlou.

Snad nám jednou sejde z očí.

Nejspíš u Waterloo.

Pak ho důstojně pohřbíme

na Svaté Heleně,

nikdy ho už nespatříme

na politické scéně.

Já nejsem komunista

Pavel Havlíček Kralupský

Já nejsem Antonín Zápotocký,

kdyby žil Stalin, pak budu Lev Trocký.

Já jako lev se rvu, a kdybychom padli všici,

já věřím, že Vstanou noví bojovníci.

Já nejsem komunista jako Jan Drda,

na mě nemusí být žádná strana hrdá.

Já nezradím nikdy svého kamaráda,

a netvářím se pak jak Němá barikáda!

Já nejsem Stanislav Kostka Neumann,

já netoužím být za klasika pojímán,

nevelebím rudého praporu vlání,

ale mám rád Knihu lesů, vod a strání.

Já nejsem svatý, ale nejsem pes,

ač vím, kde jsou Dalskabáty, hříšná ves.

Já dvakrát nepohrdnu ani žertem,

a tak rád zhlédnu třeba Hrátky s čertem!

Já nejsem žádná saň, co dští oheň a síru,

já nabízím vám dlaň a Zpívám zpěv míru.

Já nejsem Fučík s Reportáží psanou na oprátce,

a nechci lidi učit, jak popravovat zrádce.

Já nejsem ani básník Vítězslav Nezval,

nepřítele bych nikdy svým přítelem nezval.

Jen říci bych si přál, aby vám hlavou blesklo,

že v srdci nezní mi Internacionála, ale Manon Lescaut!

Stará pravda

Pavel Havlíček Kralupský

Jedna stará pravda provždy platí,

bohatí budou vždycky bohatí,

a chudí zůstanou stále chudí.

Však bohatí jsou buď modří, nebo rudí,

ač každý něco zcela jiného tvrdí.

Tak nereptejte, a buďte na ně hrdí!

Poplatek

Pavel Havlíček Kralupský

Ať je pátek, nebo svátek,

u lékaře zaplatíš poplatek.

Než vstoupíš do ordinace,

připrav si svých korun třicet.

Ty ti ty, ty i ty, ty to budeš platiti!

Jak je nebudeš mít v ruce,

hned tě čeká exekuce.

Plačící nemluvně v kolébce,

i ten třesoucí se důchodce,

Ty i ty, ty i ty,ty to budeš platiti!

Dej nám svůj poslední troníček,

nebo ti rozšlapem košíček,

zabavíme ti i poslední almaru,

když nemáš prachy v dětství, či ke stáru.

 Ty i ty, ty i ty, ty to budeš platiti!

Ordinace otevřená,

hlavně k placení je určená,

kdo do ní vejde, toho sranda přejde,

ať je to ten, nebo ten, zaplať,

jinak vyženem tě koštětem!

Ty i ty, ty i ty, ty to budeš platiti!

I když třeba už zítra k ránu

poletí tvá duše k pánu,

umbaj kví, umbaj kví,

dej nám všechny prachy svý!

Ty i ty, ty i ty, ty to budeš platiti!

Vytáhni svou prkenici,

zaplať si pobyt v nemocnici,

nech nám tu svý prachy všecky

za ty léky na recepty!

Ty i ty, ty i ty, ty to budeš platiti!

Nám jsou vaše peníze potřebné,

nezaplatíme vám ani pohřebné,

kdo je nemá, na toho se vymahač zavolá,

zaplať, nebo bude z tebe mrtvola!

Ty i ty, ty i ty,  ty to budeš platiti!

Ať je krásně, nebo prší,

v márnici se mrtvoly vrší,

nikdo už je neuklízí,

naše zdravotnictví je v krizi!

Ty i ty, ty i ty, ty to budeš platiti!

Premiére Nečasi

Pavel Havlíček Kralupský

Premiére Nečasi,

máte krásnou vládu,

jenže v ní jsou ministři

jenom pro parádu.

Vládu nám už nezdobí

pan ministr Drobil,

ten si tedy ve funkci

dosti krátce pobyl.

Tu ministr z ODS

odklání penízky,

tam zas parta veverek

krade nám oříšky.

Ve vládě přec může být

jenom jedna parta,

musí z ní být vyhozen

Napoleon Bárta.

S ním se také kujón John

staví na roveň,

proto ho musíme dát

péci na rožeň.

Náhrdelník perlový

nějak se vám trhá,

kulak Fuksa s ruksakem

z vaší vlády zdrhá.

Kam se asi ztrácejí

z ní ty vzácné perly,

už se z vlády odbelhal

i Kocourek s berlí.

Že své příjmy nepřiznal

Besser pozdě želí,

ten kultuře rozuměl

jak koza petrželi.

V kvelbu ještě zůstalo

trochu veteše,

a tak k ledu pošleme

Malého Dobeše.

Dost ministrů sice nám

vzala velká voda,

nám se po nich nestýská,

nu co, žádná škoda!

Každý z nich se domníval,

že je roven Bohu,

takových však najdeme

sto na každém rohu.

Premiére Nečasi,

mám zlou zprávu pro vás,

z náhrdelníku asi

zbyde vám jen provaz.

Premiére Nečasi,

krajem táhnou mraky,

chceme lepší počasí,

tak táhněte taky!

Porto

Pavel Havlíček Kralupský

Pošta nám zdražila porto,

zatížila tím naše konto.

Drahé známky si na jisté místo nalepte,

a totéž nám taktéž laskavě polibte!

Prokletá cháska politická

Pavel Havlíček Kralupský

Prokletá cháska politická – ti, co nám skoro všechno vzali!

Nejodpornější sorta lidská, co ukradla nám stát i ideály!

Ti co prodali svou čest a svědomí, ti, co pošlapali národní hrdost,

co zničili i národní vědomí, ti, kteří nevědí, co je spravedlnost!

Kdy už pochytáme tuhle drzou bandu, kdy konečně zavoláme z plných hrdel:

Vy odporní lháři, nedělejte si z nás srandu! Vy hanební zrádci, polibte nám p....!

Táhněte k čertu, Klausi, Nečasi, však boží trest za vaše hříchy přijde!

Pak konečně se u nás zlepší počasí, a nad naší zemí zase slunce vyjde!

Převlečení komunisti

Pavel Havlíček Kralupský

Převlečení komunisti

jsou si svými posty jisti.

Pletou se, ti prominenti.

Vstanou noví disidenti!

Punčocháři, Punčocháři

Pavel Havlíček Kralupský

Punčocháři, punčocháři, ty nám kážeš blud,

do roka ha do dne zvu tě na boží súd!

Nedělej blamáže, neblbni nás jimi,

však hin se hukáže, a vypadneš z Primy!

Tvé debaty jsou nudné a rozvleklé.

Nech toho a jdi radši štupovat fusekle.

Novináři, novináři, vy jste pěkná cháska,

k vám dnes nepanuje žádná velká láska.

Kdo do světa jen velké bludy troubí,

ten jednoho dne se dočká vlastní zhouby.

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Nechat si platit za lži, to je od vás zrada!

Tenkrát v listopadu

Pavel Havlíček Kralupský

Tenkrát v listopadu jsme při sobě stáli,tenkrát jsme měli zcela jiné hrdiny!

Jiným lidem jsme věrnost přísahali, však vy ukradli jste nám dějiny!

My máme jiné ideály v srdci. Nechcem tu zloděje, co všechno rozkradli.

Nechcem tu vás, co ukradli nám revoluci. Nastal už čas, abyste odsud vypadli!

Nestojíme o vás, falešní hrdinové, my chceme čestné lidi do vlády!

Jen bez vás čekají nás dny nové, my na pravdě stavíme své základy!

Táhněte k čertu, podvodníci a lháři, my pro sebe, ne pro vás chtěli svobodu!

Jen bez vás se nám konečně dílo zdaří. Táhněte pryč, jděte z cesty národu!

Rebelie

Pavel Havlíček Kralupský

Kdysi dávno Jan Sladký, zvaný Kozina,

zval před popravou Lomikara na boží soud.

Dnes naopak člověk věřit začíná,

že právo nikdy nezbaví se už svých pout.

V této nešťastné zemi není vhodné

věřit na boží soud do roka a do dne.

V nových pánech teď nový zákon žije.

Bít se za pravdu? To je rebelie!

Ten národ, který kdysi věrně přísahal

jít za pravdu se bít třeba i meči,

teď zdá se, jakoby již svůj boj vzdal,

jen mlčky a zbaběle se v koutě krčí.

V této nešťastné zemi není vhodné věřit

na boží soud do roka a do dne.

V nových pánech teď nový zákon žije.

Bít se za pravdu? To je rebelie!

Však neodpustí ti nikdy tento zvláštní svět,

když za svou lásku jdeš se tvrdě bít!

Za to, že k svatému boji korouhev jsi zved,

teď za trest v krutém vyhnanství dál budeš žít!

V této nešťastné zemi není vhodné

věřit na boží soud do roka a do dne.

V nových pánech teď nový zákon žije.

Bít se za pravdu? To je rebelie!

Radku Johne

Pavel Havlíček Kralupský

Radku Johne, ty kujóne,

co jsi vlastně zač,

když tě slyším, říkám: "Ó, ne!"

a propukám v pláč.

Spokojen jsi jistě velmi,

dostal jsi se nejvýš,

tolik let jsi chytal šelmy,

a teď s nimi sedíš.

Jaký hnůj je v politice,

zříš na vlastní oči,

teď však do slepé ulice

zavezla vás Kočí.

K téhle soudní taškařici

zbytečné se vracet,

jedné paní přísedící

chtělo se z vás zvracet.

Kdo se tenkrát rozhod volit

Věci veřejné,

chce vás dnes močůvkou polít -

tohle raděj ne.

Tady něco hrozně smrdí,

milý Johne Radku,

být na slunci hlavě škodí,

líp vám bude v chládku.

Bonabárta versus Škárka,

to byl tedy spor,

špíny už přetekla várka,

chce to vítr z hor.

Radku Johne, tvoje líce

připomínaj syslí,

skonči už v té politice,

ať nám sejdeš z myslí.

Radku, tys nám zjasna zčista

nějak příliš ztloust,

znám jistá nevábná místa,

kde se jí pár soust.

To jsou ale paradoxy

Pavel Havlíček Kralupský

Ta parta, která vládu ovládla,

žene nás do ekonomického propadla.

Na ulici sice už mnohý bezdomovec zmrz,

jen když naše koruna má dobrý kurz!

Žádná sociální politika,

na to ať si každý zvyká,

komentářů však se zdrž,

hlavně krok a hubu drž!

To jsou ale paradoxy,

smyčku kolem krku hoď si,

Němci se z Čechů radují,

Češi u nich nakupují.

Dočkali jsme se příjemné změny,

v Německu jsou pro nás výhodné ceny,

k tomu ale musíte znát,

že mají tam pětkrát větší plat!

Pro rozvoj ekonomik tady je

naše Evropská unie,

však pochopí mnohý rozum člověčí,

že jenom pro vybrané a pro něčí!

Pro rozvinuté země vždy byla

výhodná levná pracovní síla,

silné koncerny ovládly trh,

před jejich mocí by jeden zdrh.

Naše koruna je jistá,

nejsou však pracovní místa,

silný import sice tu je,

export však nic nepodporuje.

Každý z nás chce jistě dobře žít,

zatím je ale umění přežít,

v našem státě je všechno naruby,

taková vláda nás brzy zahubí!

Topolánkionála

Pavel Havlíček Kralupský

Již vzhůru, psanci této země,

je čas na rozhodnutí zrod!

Modří jak rudí hubí naše plémě,

jen místo čehý táhnou hot!

Ty vládo lhářů, vládo podvodníků,

dost dlouho jsi nás ničila!

Je na čase dle starého zvyku

bychom se dali do díla!

(: Poslední bitva vzplála,

dejme se na pochod,

Topolánkionála,

my vás už máme dost! :)

Pryč s tyrany a zrádci všemi,

bylo vždy naším pravidlem,

už dejte pokoj této zemi,

než nabodnem vás na vidle!

Netřeba nám vaší arogance,

náš lid vás o tom poučí,

až bude třetí defenestrace,

každý z vás z okna pofrčí!

(: Poslední bitva vzplála,

dejme se na pochod,

Topolánkionála,

my vás už máme dost! :)

Modrá vláda stejná jako rudá,

nová moc stejná jako stará,

teď povstane veřejnost chudá,

o váš konec se postará!

Vládnout nám nemáte žádná práva,

jedli jste z plných talířů,

teď vlast však na vás povolává

vojsko blanických rytířů!

(: Poslední bitva vzplála,

dejme se na pochod,

Topolánkionála,

my vás už máme dost! :)

V zemi, kde lež kvete

Pavel Havlíček Kralupský

Pravil Jan Pavel II. i Matka Tereza,

že prý pravda nepatří do starého železa.

Hodně vody proteklo v Úhlavě, ve Mži,

znovu líp než pravdě zas daří se lži.

Když Svatý Otec kdysi kázal nám na Letné,

člověk si myslel, že nadšením ulétne.

Od těch dob uběhlo už mnoho let,

k bídě zas úspěšně vracíme se zpět.

Věřili jsme v Boha, věřili papeži,

pravda však vypadá jako klaun v manéži!

Pravda a láska, s tím někam si běž,

zde všude vyhrává nenávist a lež!

K čemu je lidský svět, k čemu je dobrota,

když k moci znovu zpět vrací se holota!

Barví se do modra, už není rudá,

v čele jí stojí bodrá vesnická hrouda!

Jeho hloupé řeči mě poslouchat nebaví,

v zemi, kde lež kvete, a pravda rezaví!

Poctivé okrádá, zlodějům plní kapsu,

víc dobrých vlastností našel bych na psu!

Radši si půjdu dobrou knihu čísti,

tam pravda vyhrává nad lží a nenávistí.

Líp k našim klasikům zpátky se vracet,

než voly poslouchat, a potom zvracet!

Vadí – nevadí

Pavel Havlíček Kralupský

Skvělá vláda nám panuje,

hraje si na bohy,

vadí jí, kdo jí maluje

tykadla a rohy.

Vadí jí, kdo vyměňuje

v semaforech sklíčka,

nevadí, že u lizu je

člověk typu Íčka.

Nevadí jí, že má někdo

jako osel slechy,

nevadí, že tady kdekdo

dělá odposlechy.

Nevadí, že naše soudy

prachmizerně soudí,

že z nás vláda dělá bloudy,

a prachy z nás loudí.

Nevadí, že nebezpečně

bují tu korupce,

nevadí, že oni věčně

dělají z nás blbce.

A tak si dál klidně vládnou,

jak plemeno hadí,

věřme, že už brzy padnou

ti, co nám všem vadí!

Věčný rebel

Pavel Havlíček Kralupský

Má slova ostrá jsou jak tisíc jehel,

a krví potřísněný je můj šat,

já proslulý jsem jako věčný rebel,

však za svou pravdou vždy si budu stát.

Než dát se koupit, zradit sám sebe,

a s potkany dál na smetišti žít,

to raději budu mít jenom své nebe,

svou stavovskou čest a čisté svědomí chci mít.

Jen plevel věčně bují a všechny časy přečká,

ale růže obává se o svůj příští den,

mne nikdy nezláká ta krutá vlčí smečka,

já dál si budu snít svůj krásný sen.

Jen o tu vůni květů však se stále bojím,

zda přežijí ty krásné růže ze zahrad,

o čisté vody, o lesy provoněné chvojím,

o všechno, co na světě jsem vždy měl rád.

Já statečně a hrdě budu bránit

před nepřáteli tento krásný svět,

před těmi, co dovedou jen zranit,

zabíjet, krást, pošlapat něžný květ.

Já za spravedlnost chci se tvrdě bít,

a chránit bezbranného proti všem,

aby na tomto světě stálo za to žít,

ten svatý boj je mým lidským údělem.

Já rád oháním se ostrým mečem,

proti zlu bojuji jako lítá saň,

proti lžím, pomluvám, proti hloupým řečem –

však dobrým lidem nabízím svou dlaň!

Já toužím chránit celou naši zem

před lidskou zlobou, záští, nenávistí ...

Ať nazývají mne dál věčným rebelem –

mým heslem je a bude – jen štít svůj čistý!

Vymahačské povolání

Pavel Havlíček Kralupský

Vymahačské povolání,

to je značně nehumánní.

Když ti tvé peníze nestačí,

jsou tu naši vymahači.

Na vaše dluhy tady je

ta naše mocná ruská mafie.

Ke špinavé práci k mání

jsou tu ti naši Ivani.

Před naší mafií se každý třese,

před tou nekryješ se ani pod zemí, či v lese.

Modli se vestoje, vleže, či vkleče,

před naší mafií nikdo neuteče!

Naše práce, ta je drahá,

nejprve přichází výstraha,

následuje rána pěstí,

už se řítíš do neštěstí!

Komu nestačí mírná výstraha,

na toho pošleme vraha,

neplatiči staří, mladí,

naši hoši si s každým poradí!

Nebudeme s tebou hrát kuličky,

rozřežeme tě na nudličky,

nebo, abychom zahnali nudu,

naložíme tě do nálevu v sudu.

Ať jsi jakkoliv velký pán,

skončíš uškrcen, utopen, či zakopán,

nebo tě rozstřílíme na cucky,

my jsme ti správní molodci ruský!