O králi Vávrovi a jeho třech synech

30. říjen 2013 | 20.39 |

O králi Vávrovi a jeho třech synech

Pavel Havlíček

Sobotka a Diensbier 1

Byl jednou jeden král, kterému pro jeho poněkud nejistou chůzi říkali Vávra, a ten měl tři syny - Rovnátka, Křivátka a Plivátka.

Vávra byl v zemi známý jako velký milovník kořalky, a podle toho jeho synové také vypadali. Ale co dělat, když jiné neměl, a ani mít nemohl.

Jeho země už dlouho strádala za vlády jeho předchůdce Sebemila I., protože byla rozkradena a zpustošena jeho příbuznými. Tito kmotři totiž dostali od něho volnou ruku k tomu, aby si každý z královské pokladnice vzal, kolik unesl, a toho také všichni náležitě využili. Napakovali se k prasknutí a do konce života měli vystaráno. Nemuseli se ničeho bát, protože král jim slíbil, že za jejich šikovnost je nikdo trestat nebude. Jeho poddaní sice reptali, že nemají co do huby, ale nebylo jim to nic platné.

Král Sebemil totiž při svém nástupu na trůn lidem nasliboval, že když si utáhnou opasky, budou se za nějakou dobu mít skvěle, všichni zbohatnou a jejich bídě bude konec. Za deset let jeho vlády se ale nic takového ani zdaleka nestalo. Nakonec zbohatl jen on a jeho příbuzní, a ostatní dřeli bídu dál. A Sebemil dál pěl ódy na vlastní genialitu, a jelikož si nikdo netroufl mu říci pravdu o tom, že jeho země nevzkvétá, žil v tomto bludu až do smrti.

Když konečně vypršela doba jeho panování, ujmul se moci jeho následník Vávra. Korunním princem se měl podle všech zvyklostí stát jeho nejstarší syn Rovnátko. Všichni lidé si mysleli, že on bude tím, kdo po smrti krále Vávry nastoupí na trůn, protože byl po dlouhá léta předsedou parlamentní strany Leváků.

Jenže chyba lávky.

Jeho mladší bratr Křivátko, který byl po celá léta jeho zástupcem, se totiž rozhodl, že mu to nedaruje. On byl totiž jako králův mladší syn jeho miláčkem, jak už to většinou v rodinách bývá. A král měl své oblíbence nikoli jen ve vlastní rodině, ale i na svém královském dvoře. A ti mu, stejně jako jeho syn Křivátko, nadbíhali, protože se chtěli dostat k moci. Jenže nikdo z nich se bohužel přes všechnu urputnou královu snahu k vládě nedostal, a tak nastala nemilosrdná řež o posledních pár zlaťáků, co ještě ve vyrabované královské pokladnici zbyly.

Rovnátko s Křivátkem se do sebe pustili, až zuby lítaly. Dokonce i pěstěný Rovnátkův chrup, který po celou dlouhou dobu na místní chudinu cenil z obřích plakátů, vzal za své.

Zatímco se dva prali, třetí, nejmladší královský syn, čekal, jak tahle bitva dopadne. Byl už po celá léta na odstrkování zvyklý, protože byl nemanželský. A to se jaksi nesmělo vědět, a tak to utajovali, jak jen mohli. Každý jím jen opovrhoval, a proto mu také říkali Plivátko.

Nejmladší z rodu Vávrů získal časem mezi lidmi velké sympatie. Oni měli totiž už těch věčných sporů plné zuby. V zemi zuřila tahle bitva už příliš dlouho, a zatímco panstvo si žilo jak prasata v žitě, její obyvatelé stále jen chudli a chudli. Už pomalu neměli co jíst a pít, ale to jejich krále nezajímalo.

A proto si lidé řekli, že ze sebe už dělat blbce nebudou. Jednoho dne vtrhli do královského paláce, krále Vávru i s jeho hamižnými příbuznými svrhli z trůnu, a novým panovníkem ustanovili Plivátka, který se stal jejich symbolem útlaku a poroby.

Rozhodli se, že dál už na sebe plivat nenechají. Krále i s celou rodinou a početným příbuzenstvem zavřeli do šatlavy, kde zahynuli hladem a žízní, kteréžto pocity předtím nikdy nepoznali.

A dobře jim tak.

Nikdo z prostých lidí nikdy ty lakotné hrabivce nelitoval. A tak došlo na staré přísloví, které tak prokázalo svou věčnou platnost:

"Ten, kdo je nemocný mocí, ten jednou sejde jinou zlou nemocí."

Zeman 2

                                        Král Vávra

Sobotka 2

                                     Nejstarší královský syn Rovnátko

Hašek 1

            Prostřední královský syn Křivátko

Dienstbier 1

               Nejmladší královský syn Plivátko

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře