Ceskawcela | Zemanovi se zřejmě opět přitížilo

Zemanovi se zřejmě opět přitížilo.

Příznaky ischemicko-vaskulární demence

.

Miloš Zeman | FOTO: Pavel Hofman

Příčetný člověk by v odpoledních hodinách v živém přenosu rozhlasu nepoužil slova zmr*i, nebo blbečkové. Miloš Zeman, prezident České republiky na další čtyři roky, ano. Prezident se zřejmě opět neudržel. Lidé, kteří promlouvají na setkáních u příležitostí 17. listopadu jsou podle Zemana blbečkové. Viktor Kožený, nebo Zdeněk Bakala pak zmr*i. Nechme stranou, proč Zeman spojuje Bakalu s Koženým – to je asi další téma pro odborníky na jeho duševní stav.

Téma k řešení je ale prezidentovo občasné vyplivnutí vulgárního slovíčka. To, společně s dalšími snadno pozorovatelnými skutečnostmi naznačuje, že by "něco mohlo být" na názoru lékaře, který se účastnil lékařského konsilia. Ten sdělil, že má podezření, že prezident trpí ischemicko-vaskulární demencí, při níž není mozek dostatečně okysličován a postižená osoba nad sebou postupně ztrácí kontrolu. V některých fázích této nemoci se pacient chová nepřiměřeně až hrubě, a pak se hovoří o nemoci sprostých dědečků. Dochází rovněž k poruchám komunikace a kontinence. Poruchy myšlení a úsudku, které jsou pro vaskulární demenci rovněž typické, by vysvětlovaly i to, proč Miloš Zeman chybně vyhodnocuje mocenskou situaci v zemi a podléhá Babišovi.

Miloš Zeman bohužel už dávno překročil hranici. Už není prezidentem, který zaslouží úctu. Už je jen ostudnou figurkou našich dějin, pro kterou v učebnicích nebude moc místa. Pokud je Zeman v tak děsivém stavu, kdy z něj padají vulgární slova, novináři nesmějí točit a fotit když "chodí" a když na veřejných vystoupeních podivně odfukuje, má nepřítomný výraz, kroutí očima, každým okem mrká v jinou dobu, kynklá se a pravidelně ho jeho lidé musí zachytávat před pádem, je jen vinou jeho okolí – spolupracovníků a rodiny, že nechají nemocného starce, aby se takto trápil. Aby bylo lidem nepříjemné se na něj v tomto stavu dívat, aby vypínali rádio a televizi před dětmi, když hovoří prezident – to přeci není normální stav. Aby neměl jakékoliv uznání, naopak, aby se setkával s čím dál širším opovržením. Je to nedůstojné pro Zemana, ale především pro Českou republiku.

Tato země neměla moc prezidentů, jejichž obraz by lidé s úctou ukazovali svým potomkům se sdělením: Tohle je náš prezident! Masaryk, možná chvíli Beneš, Havel. Co je spojovalo? Byli slušní, byli to státníci, měli zasloužený respekt a obdiv lidí. Co má Zeman v porovnání s nimi?

K Zemanovi je potřeba přistupovat jako k nemocnému člověku. To, co říká je třeba brát s velkým nadhledem a pokud to jde i úsměvem. Naříká-li, že by bylo potřeba nechat Senát vyhladovět (jak psal falešný profil k Babišovi), znamená to ve skutečnosti, že Senát potřebujeme více než hodně. Nejen kvůli tomu, aby hlídal Babiše v premiérském křesle, ale aby hlídal Zemana.