Když nám zebra pošla, pomalujem osla

Když nám zebra pošla, pomalujem osla

.

Zpráva z tisku - 26. 7. 2018

Zoo v Káhiře namalovala na osly pruhy a vydávala je za zebry

Zoologická zahrada v egyptském hlavním městě Káhiře pomalovala osla černými pruhy a vydávala ho za zebru. Fotografii zvířete pořídil osmnáctiletý student a na facebooku ji sdílelo více než 7500 lidí. Informoval o tom britský server Daily Mail. Zoo ale popírá, že chtěla návštěvníky klamat.

Snímek v Káhiře pořídil student Mahmúd Sarhání. "Skončila prohlídka a my jsme se rozhodli, že uděláme několik fotek. Když ke mně přišel, už na první pohled jsem si uvědomil, že to není zebra, ale pomalovaný osel," řekl Sarhání.

Z fotografie je patrné, že pruhy jsou rozmazané. Uši zvířete se zatím mnohem více podobají uším osla než zakulacenějším uším zebry. Několik veterinářů v Egyptě rovněž potvrdilo, že šlo o osla. Zoologická zahrada ale obvinění odmítá.

V roce 2009 však Zoo v Gaze  přiznala, že když zebry během ozbrojeného konfliktu zahynuly hladem, nahradila je dvěma pomalovanými osly. V Číně zas místo lva ukazovali psa.

Osli se nám velmi dobře hodí tam, kde se musí předstírat, že něco někde je, i když tam nic není. Tady posloužili k tomu, aby nahradili pravé zebry, které umřely hladem. Oslovi je totiž úplně jedno, za koho jej lidé považují. Hlavně když mu dají nažrat.

Je vidět, že si šikovní Egypťané a Číňané dokážou poradit v nouzi. A nebýt toho pozorného studenta, možná by si ještě dlouho nikdo ničeho nevšiml.

On totiž mezi oslem a zebrou kromě těch pruhů zas tak velký rozdíl není, aby jej běžný návštěvník dokázal rozpoznat. Ale přece jen v té Číně - splést si psa se lvem - to je přece jen trochu přes míru.

I když Číňané, jak víme, uvěří úplně všemu, co řekne jejich Velký Vůdce.

Staré české přísloví nám říká, že šaty dělají člověka. Když ho patřičně oblékneme, můžeme z něj udělat dokonce i velké zvíře. A to si pak lidmi může dělat, cokoli se mu zlíbí, a oni ho budou slepě poslouchat, i kdyby to byl sebevětší osel.

U nás si také kdekterá oslice myslí, že když si na sebe vezme pruhovaný kožich, hned se stane zebrou, a jiný pes rasy "pouliční směs", že kožešinový límec z něj udělá lva salónů.

Abychom jim tu orientaci usnadnili, měli bychom vydat nařízení, aby se lidé oblékali podle své skutečné povahy. A každý by směl nosit jen takové oblečení, jaké mu přísluší.

To bychom se, panečku, dočkali pěkných překvapení! Nestačili bychom se divit, kolik pruhovaných zeber nám běhá po svobodě, a kolik ušatých oslů nevidí, že patří za mříže. 

.