O ohýbání a zneužívání spravedlnosti

O OHÝBÁNÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ SPRAVEDLNOSTI

Pravý prostor – 26.7.2018

Asi téměř každý zaznamenal v posledních dnech soudní proces o vystěhování podvedených klientů H-Systemu. Nechci se vůbec zabývat tím, jak bylo tomuto "systému" umožněno vydrancovat takřka jednu miliardu korun od lidí, kteří se k nim upnuli s nadějí nejen na lepší bydlení, ale i lepší život v novém, ve svém.

Konkurzní správce trvá na vystěhování cca šedesáti rodin, aby se jimi dostavené domy mohly prodat a výtěžek prý "spravedlivě" podělit mezi všechny věřitele.

Ovšem už samotná logika toho, že původní konkurzní správce pan Kudláček povolil za určitých podmínek dostavbu domů a jeho nástupce pan Monsport posléze vyzval klienty, aby domy vyklidili a opustili, je, když to řeknu slušně, podezřelá. Ale ani o tom nechci psát.

Zajímá mě jiná věc. O jaké spravedlnosti to konkurzní správce mluví? O jaké nespravedlnosti mluví pánové Babiš, Zeman a Hamáček?

Opravdu tomu někdo rozumíte? Takže, aby se dočkal svět spravedlnosti, vystěhujeme přibližně šedesát rodin na ulici, prodáme jimi dvakrát zaplacené bydlení a každému podvedenému věřiteli dáme pár stovek? A pokračujme v naplnění spravedlnosti. Vystěhujeme šedesát rodin a přispěchá "hodný strejda" Hamáček, a po socansku zhnusený, nabídne 17 státních bytů šedesáti rodinám?

Ještě se v tom někdo orientujete? Vyhodíme, z jejich vlastního, lidi na ulici a některým nabídneme pronájem státního bytu? Ještě pořád je to spravedlivé? OK. A co tedy nabídneme těm všem ostatním podvedeným klientům? A taky ze státního? Ne, počkejte, přísahám na "holej pupek", že jsem pro všemi deseti, aby se alespoň 17 rodin dostalo do jakéhosi bezpečí, ale znovu se ptám, kde je tedy ta spravedlnost???

A teď pozor, pro mě zásadní otázka. Proč v některých případech funguje stát takto a v jiných se ještě exekutory vyhazovaným lidem směje a nechává jim zabavovat úplně vše, a to i třeba včetně důchodů, které si mnozí důchodci nechávají posílat na účet, a když propadnou z nějakého důvodu do exekuce, nikdo, opravdu nikdo jim neřekne, že si mohou nechávat důchod, aby neumřeli hlady, posílat třeba na poštu? To je spravedlivé? Je spravedlivé, že v tomto případě zaměstnanci sociálky okleští důchod na zákonem stanovené minimum, a pak stejně posílají starým důchodcům jejich jedinou naději na přežití na zablokované účty? Tam peníze leží a nic se nemění. Kdyby peníze posílali na poštu, mohli by z té částky tito lidé platit své dluhy tak, jak by se se svým věřitelem dohodli. Já vím, nebylo by to tak moc, ale přece jen by něco bylo. Takhle peníze leží na účtu a nikdo k nim nemá přístup. A to je skutečná česká spravedlnost současnosti.

Tento stát již řadu let podporuje běsnění a řádění exekutorských firem, a ještě v nedávných letech vymahačských, často rusky mluvících firem,  a ohání se stejně jako oni berličkou, které říkají spravedlnost. To, že je to vlastně všechno jen holý nesmysl a obyčejná likvidace ne zcela gramotně vzdělaných lidí, je jim jaksi u prdele...

Takže když slyším z jejich úst padat perly o spravedlnosti, vidím Hamáčka rozdávat z cizího, nejenže mi je z toho zle, ale jak se říká, otevírá se mi kudla v kapse.

Tak jo, některým je to skutečně líto, že se ničí život tolika rodin, někomu je to jedno a někdo se vyloženě raduje. A tomu tady říkáme spravedlnost. A socani hned nabídnou pomocnou ruku a přidělí bez pořadníků a všech náležitostí 17 bytů, a věřte tomu nebo ne, posbírají za své – nesvé gesto řadu politických bodů. A že zase nabízí z cizího? No a co? Ti lidé potřebují Hamáčkovu pomoc a on jim prostě pomůže, ať se to líbí, anebo ne...

Spravedlnost by měla a má vyměřovat všem stejným metrem. Jestli se tomu tady tak v našich končinách skutečně děje, to nechám, milý čtenáři, na Tvém laskavém posouzení.

Ale nezodpovězenou otázkou zůstává, kdy naposledy v naší zemi skutečně spravedlnost fungovala?

Já jako tu jedinou, ale o to zásadnější spravedlnost vidím pouze v tom, že před smrtí jsme si všichni rovni.

A to je bohužel opravdu tragické zjištění o stavu spravedlnosti v roce 2018.

Poznámka redakce:

Tohle je sice velmi smutný příběh, ale musíme si uvědomit, že případ H-System je jenom tragické finále divadelní hry, nazvané "Divoká privatizace 90. let", jejíž autoři jsou dávno za vodou, stejně, jako její hlavní představitelé. A proto je dnes pozdě tyto Bychy honit. Ale nejhorší je, že jeden z nich sedí na Hradě, a druhý přemýšlí o tom, že by se tam mohl dokonce ještě vrátit. A ke všemu se ještě oba tváří jako nesmírní lidumilové a spasitelé. A diváci tomu jen trpně a bezmocně přihlížejí. Vždyť co asi ta dlouhá léta v Prognosťáku slavní autoři psali, než právě tuto tragédii, v níž počet mrtvých daleko převyšuje celkový počet obětí ze všech her Williama Shakespeara.                                                                                                                                    

                                                                    Pavel Havlíček, šéfredaktor ČW